Pátek 19. července 2024, svátek má Čeněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Chramostová se k pětaosmdesátce nehlásí

Lidé

  7:00
Herečka Vlasty Chramostova tvrdí, že není co slavit, neví, proč by se "mladé holky" měly hlásit k pětaosmdesátce. Čestná členka Národního divadla, která shrnuje svou životní pouť slovy, že prožila tři životy - herecký, disidentský a život návratu

Vlasta Chramostová foto: Hynek GlosLidové noviny

Všechna svá životní období považuje za bohatá, složitá i dlouhá. Myslí pozitivně, ale zlobí ji, že dnešní mladí opakují stejné chyby v novém hávu.

Její narozeniny připadají na 17. listopad, kdy jí do hlediště "zlaté kapličky" přijdou blahopřát kolegové i přátelé. Komponovaný program bude moderovat v kulisách Krále Leara představitel titulní role David Prachař, který ji před pěti lety doplňoval na její benefici v Kolowratu.

Roli Babičky nemohla odmítnout

"Je pravda, že endoprotéza funguje a srdeční stimulátor pracuje také dobře, takže si nemohu na nic stěžovat. Kam mě posadíte, tam spím," uvedla herečka, která se dnes označuje za venkovskou penzistku. Do osmdesátky to prý ještě šlo, ale nakonec proti svému původnímu záměru přetáhla svůj profesní život o čtyři roky, když se v Národním nechala přemluvit k roli Babičky.

Vlasta Chramostová děkuje za Zvláštní cenu Thálie.

"To se nedalo odmítnout, i když šlo o 75 stránek textu. Obzvláště, když mě Božena Němcová provází od raného hraní," vysvětlila Chramostová. Přesto se obávala okamžiku, až na ni kolegové na jevišti vytřeští oči, když zapomene svou repliku. "Stalo se mi jen, že jsem Lucii Štěpánkovou jednou oslovila Lucko místo Kristlo, ale kromě ní a Saši Rašilova si toho málokdo všiml," prozradila Chramostová.

Nadhled nad sebou samým

Upozornila na nelehký návrat k divadlu poté, co se stala po podepsání Charty 77 "neosobou". Také proto si tu dlouhou pauzu protáhla o půldruhého roku; musela totiž v sobě zpracovat dvacetiletí, kdy nesměla hrát. Až po třiašedesátce se vrátila do charakterních rolí a 'soch', jak řekla.

Režiséři mladší generace totiž nevěděli, že sice byla tragédka, ale hrála ráda i ve veselohrách. Právě humor jí a jejímu muži kameramanovi Stanislavu Milotovi usnadnil přežít minulý režim. "Člověk se musí dopracovat k nadhledu nad sebou samým. Nás tehdy držela jedině sranda. Bylo to nutné, protože připustit si řadu věcí bylo velmi bolestné. S humorem se dá ledacos přežít, i proto se urputně snažím, abych si ho zachovala," podotkla.

Odcházení znám lépe než Havel

Vlasta Chramostová byla jedinou herečkou z obsazení hry Odcházení v pražské Arše, kterou Václav Havel obsadil do svého režijního filmového debutu. "Hru znám snad lépe, než autor sám. Na jevišti jsem v roli matky hlavního hrdiny absolvovala přes osm desítek repríz. Jsem její velký ctitel, konečně všichni o mně ví, že jsem 'havlovka'. Vlastně až touto inscenací a natáčením pro mě fakticky skončila umělecká kariéra," řekla.

Poukázala na těžké podmínky natáčení v loňských vedrech, kdy na rozdíl od těch mladých měla na sobě navíc kostým s kožešinkou a paruku s kloboukem.

"Když si ti mladší stěžovali na únavu, jen jsem se divila. Říkala jsem jim: Vy že jste unavení? Ale já jsem po smrti, nevím to a hraju a hraju," dodala Vlasta Chramostová. Po návratu na scénu se objevila v sedmi filmech a televizních snímcích. Za projekty Je třeba zabít Sekala a Kuře melancholik byla nominována na Českého lva.

Autoři: ,