Říčaňáci mu pořád ještě říkají „pane starosto“, i když už skoro rok není prvním občanem města, ale učitelem na základní škole.
Zdá se, že Vladimír Kořen, bytostný optimista, na co sáhne, to se mu daří. Třikrát za sebou byl zvolen starostou a třikrát za tu dobu byly Říčany vyhodnoceny společností Deloitte jako nejlepší místo k životu. Zázraky přírody, které s Marošem Kramárem moderuje už dvanáct let, patří k nejúspěšnějším formátům České televize, pravidelně se na ně dívá přes milion diváků. A úspěšný je i jako otec - má čtyři děti. Nejstarší dceři je dvacet a čerstvému synovi Vladimírkovi („nejhezčí miminko, jaké jsem si pořídil“) jsou čtyři měsíce. Uspěje teď i jako učitel?
  |
Setkali jsme se ve škole U Říčanského lesa: prostorná světlá škola, hned vedle ní sportoviště s lezeckou stěnou a atletickým oválem, ve třídě interaktivní tabule, na které si dotykem prstu můžete otáčet 3D model třeba Tyrannosaura rex nebo žraloka bílého, a můžete se podívat i dovnitř obludy. Ježiši, jak ráda bych chodila do takové školy já, deptaná kdysi „souškami“ učitelkami...
Co je těžší: starostovat, nebo učit?
To záleží na úhlu pohledu. Starostování je práce na sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně. Totálně vás to pohltí a není jak z toho utéct. Zdá se vám o tom. Dělal jsem to deset let a vlastně se to ani nedá slovy popsat. A ještě ke všemu se musíte dobře orientovat i ve věcech, které jsou vám vzdálené: musíte dávat vyjádření k tomu, že je tady nějaká zóna vojenského leteckého provozu, musíte být v kontaktu s hasiči, znát územní plán, politicky vyjednávat. Investice musíte znát do detailu. Ale hlavně musíte pořád naslouchat zvuku té společnosti ve městě, aby všechny vaše kroky byly v harmonii s lidmi. Protože když děláte něco proti té harmonii, vždycky se vám to vrátí. Takže to učitelování - já jsem se vlastně vrátil do bezpečí školních lavic. Znovuobjevuju svět. A má to taky mnohem blíž k zázrakům přírody.
