Dánská královna, která je nejdéle vládnoucí žijící panovnicí v Evropě, poslední den loňského roku nečekaně oznámila, že 14. ledna abdikuje. Dříve tvrdila, že chce na trůnu zůstat až do smrti, po operaci zad v loňském roce však změnila názor.
Navzdory mrazivým teplotám, silnému větru a sněhu přišly do kodaňských ulic pozdravit Margrethe II. tisíce lidí. Jízdou z královské rezidence Amalienborg k palácovému komplexu Christiansborg zakončila královna tradiční novoroční oslavy.
Margrethe II., oblečenou v kožichu a bílých rukavicích, jedoucí v uzavřeném kočáru z devatenáctého století pozlaceném dvacetičtyřkarátovým zlatem, doprovázeli členové husarského pluku v modrých uniformách a červených kabátcích.
V průběhu tohoto týdne uspořádala královna řadu recepcí pro členy dánské vlády, parlamentu, armády či zahraniční diplomaty.
Když Margrethe II. v roce 1972 nastoupila na trůn po svém zemřelém otci, králi Frederikovi IX., podporovalo monarchii jen 42 procent Dánů. Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že vysoce nebo aspoň do jisté míry monarchii nyní podporuje 84 procent obyvatel Dánska.
Králem bez korunovace
Přestože se korunní princ Frederik stane králem Frederikem X., nebude se konat žádná formální korunovace. Poslední korunovace dánského krále byla v roce 1840.
Místo toho bude Frederikův nástup oznámen z balkonu paláce Christiansborg v Kodani. Stejně tak tomu bylo i v případě jeho matky, ze které nyní bude „jen“ královna Margrethe. Frederikova choť se stane královnou Mary a jejich prvorozený syn bude korunním princem Christianem.
Dánský korunní princ Frederik, princ Christian a královna Margrethe II. (Kodaň, 15. října 2023)
V historii dánských korunovací došlo v posledních 175 letech k řadě změn souvisejících i se zavedením dánské ústavy. První dánská korunovace byla v roce 1170 a poslední v roce 1840, když korunovali krále Christiana VIII. a jeho druhou manželku Caroline Amalii Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburg-Augustenburskou. V roce 1848 pak přešel trůn na jeho třikrát ženatého syna Frederik VII., který neměl žádné přeživší děti.
Dánsko bylo volenou monarchií až do roku 1660. Tito volení panovníci měli úplné korunovační obřady, ale změna na dědičnou monarchii v roce 1660 přinesla nový obřad. Král a královna byli pomazáni, ale bez korunovace. Přišli do kostela s korunami na hlavě. V roce 1849 se Dánsko stalo konstituční monarchií a obřad pomazání byl zrušen také.
Dánská korunní princezna Mary a korunní princ Frederik (Kodaň, 1. ledna 2024)
„Od roku 1849 je nový panovník prohlášen za krále nebo královnu ministerským předsedou. Margrethe byla prohlášena královnou na balkoně paláce Christiansborg 15. ledna 1972, den poté, co zemřel její otec Frederik IX.,“ řekla magazínu Hello! královská historička Marlene Koenigová.
Jelikož jde o abdikaci a ne nástup na trůn po úmrtí panovníka, nebude mít korunní princ Frederik smuteční oděv. V historii dánské monarchie abdikace není úplně běžná. Naposledy k ní došlo v roce 1146, když odstoupil král Eric III. Lam.
Naproti tomu belgický král Albert II,. španělský král Juan Carlos I. i nizozemská královna Beatrix v posledních letech abdikovali ve prospěch svých mladších nástupců na trůn.
1. srpna 2023 |
