Od roku 2007 žije v Moskvě a s jeho texty se čtenáři Lidových novin mohou pravidelně setkávat v naší zahraniční rubrice. Právě mu vyšla pozoruhodná kniha 15 let v Rusku – zápisník zpravodaje, v níž shrnuje své zkušenosti z každodenního života v Moskvě i z odlehlých ruských regionů a rozebírá turbulentní politické události, které formují současný život i náladu Rusů. „Války, katastrofy, protesty, represe – v Rusku se pořád něco děje,“ říká Jiří Just, a zároveň tak odpovídá na otázku, co jej v totalitní zemi, která ve 21. století vrátila válku na mapu Evropy, stále drží.
Lidovky.cz: Co vás přivedlo do Ruska poprvé? Byla to nějaká vášeň z mládí, třeba láska k ruské klasické literatuře?
To ani náhodou. (směje se) Rusko mě začalo zajímat až na univerzitě, to byl rok 2005, 2006. Do té doby jsem ho vnímal jako podivnou, do sebe zahleděnou zemi na východě a Putin pro mě byl chlápek, co jezdí polonahý na koni a fotí se u toho… Něco na tom všem mě ale fascinovalo, začal jsem o Rusku hodně číst a k nelibosti mého táty, který měl jako mnoho lidí v téhle zemi trauma z roku 1968, jsem se přihlásil na kurz ruštiny.
