Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Karel Heřmánek alias Hilsner ze Zločinu v Polné: Byl jsem hroznej Hujer

Lidé

  6:00
PRAHA - Do filmového světa vykročil ve svých šestadvaceti v roli Leopolda Hilsnera. Karel Heřmánek mladší ve dvoudílném televizním filmu Zločin v Polné dokázal, že po svém slavném otci nezdědil jen jméno a podobu, ale také výrazný herecký talent.

Karel Heřmánek, který ve Zločinu v Polné hrál Leopolda Hilsnera. foto: Petr Kozlík

Začalo to hned večer po uvedení televizní premiéry Zločinu v Polné: na sociálních sítích film nadšeně komentovali lidé, od kterých bych nečekala, že se dívají na televizi a že budou produkci České televize chválit. A nadšení panovalo i po uvedení druhého dílu.

Zločin v Polné nabízí historickou paralelu: Hilsner byl odsouzený na základě rasových předsudků a populismu. V době sílících protiuprchlických nálad to téma silně zarezonovalo. Tušili jste, že se strefíte do aktuálního dění, už když se natáčelo?
Právě že ne. Scénář byl hotový dlouhou dobu, nějaký čas se natáčelo, vůbec jsme neočekávali, že ty souvislosti tak vyniknou. Tehdy ještě žádná uprchlická krize nebyla, tudíž ani protiislámské nálady ve společnosti. Sice už bylo po prezidentské volbě, která společnost výrazně polarizovala, také už proběhl atentát na Charlie Hebdo, takže se mluvilo o islámu v souvislosti s terorismem, ale rozhodně to nebylo tak vyhraněné jako dnes. Že film takhle výrazně zarezonuje se společenským děním, to jsme určitě nepředpokládali. Z toho, jak funguje davová sugesce nebo jak média dokáží ovlivňovat většinový názor, úplně mrazí.

Antisemitismus je jenom jeden, říká režisér Zločinu v Polné Viktor Polesný

Vystačil jste si s maturitními znalostmi, anebo jste studoval historické prameny, abyste Hilsnera lépe poznal?
Musím se přiznat, že jsem o té aféře nic moc nevěděl. Před DAMU jsem studoval osmiletý gympl, kde bych čekal větší důraz na naši moderní historii, ale dvacáté století jsme bohužel probrali dost letem světem. Přitom Hilsneriáda je zásadní událost, která měla vliv na další směřování Československa, Masarykovo angažmá v této kauze mu v podstatě otevřelo dveře do Ameriky. Takže musím přiznat, že jsem se o historických souvislostech učil takříkajíc za pochodu, protože mě to zajímalo.

Karel Heřmánek aneb Leopold Hilsner ve filmu Zločin v Polné.

Jaký byl Hilsner podle vás člověk?
Nezajímavej, obyčejnej flákač a vandrák, ale rozhodně ne kriminálník. Díky dochovaným soudním výpovědím, které tvůrci filmu použili i ve filmu, se o něm dá leccos zjistit. Třeba i to, jak vlastně tehdy fungoval fenomén vandráctví, že musel mít každý vandrák takzvaný vandrbuch, což byla knížka, kterou se mohl prokázat úřadům... Pro mnoho lidí ve svém okolí musel být Hilsner nesnesitelný, byl drzý, hejsek, který žije z ruky do pusy.

Tentokrát došlo k vzácné shodě: Zločin v Polné se líbil divákům i kritice, čekal jste to?
Přiznám se, že jsem měl velkou trému. Po premiéře v kině mi spadl kámen ze srdce, přeci jen jsem vnímal nějaká očekávání ze strany rodiny, a taky jsem nechtěl zklamat kolegy, se kterým jsem natáčel. Vždyť jsem byl úplnej zelenáč – a najednou jsem hrál hrál s Františkem Němcem anebo Jaroslavem Pleslem.

To je mimochodem velký milovník historie, probírali jste spolu dějinné souvislosti?
Na to nebyl bohužel čas, ale musím říct, že zrovna s Jaroslavem Pleslem, se kterým jsme měli ve filmu nejvíc společných scén, se mi hrálo skvěle. Výborně jsme se na sebe naladili, reagovali jsme na sebe, šlapalo nám to.

Autoři: