Pondělí 14. června 2021svátek má Roland 22 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Lidé

Poslední rozhovor s exministrem Vrbou. Ekonomické kroky vlády nejsou šťastné, chybí jasná představa, říkal v dubnu

Bývalý ministr Jan Vrba. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý ministr Jan Vrba. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Praha Obávám se, že vláda nemá do dnešní chvíle ucelenou představu, jak ekonomiku znovu nastartovat, a to otevírá možnosti pro různé lobbistické skupiny, řekl v dubnu v posledním rozhovoru pro LN bývalý ministr průmyslu Jan Vrba, který v listopadu zemřel ve věku 83 let. Celý rozhovor výjimečně odemykáme.

Budovatelé kapitalismu

LN: Jak zasáhne koronavirus Českou republiku?
Česko neřeší jen zdravotní krizi, ale i ekonomickou, vyvolanou opatřeními k zabránění nekontrolovaného šíření koronaviru. A přitom nesmí zapomenout ani na klimatickou krizi, která na nás viditelně doléhá. Opatření vlády by měla být taková, abychom si řešením problémů v jedné oblasti nezkomplikovali situaci ve zbývajících oblastech.

LN: Jak by k tomu došlo?
Při řešení dopadů restriktivních opatření spojených s bojem proti koronaviru budeme stát – či lépe řečeno již stojíme – před dilematem, co podpořit, co nepodpořit a případně do čeho aktivně vstoupit. Neměli bychom opakovat chybu z 90. let, kdy jsme podpořili neperspektivní výroby. Soustředili jsme se pouze na zachránění zaměstnanosti a nalákali k nám výroby s nízkou přidanou hodnotou a stali jsme se do jisté míry montovnou.

Měli bychom využít současnou situaci a podpořit technologie vedoucí ke snižování závislosti na fosilních palivech, podporovat programy, které umožní krok za krokem přejít k technologiím s vysokou přidanou hodnotou, s vysokým podílem vědy. Podpořit nanotechnologie, vývoj nových léčiv a podobně. V poslední době se znovu potvrzuje, že naše vědecké instituce jsou na vysoké úrovni a že jsou schopny výsledky své činnosti až překvapivě rychle uvádět do praxe.

LN: To zní, jako že koronavirus je šance.
Každá krize, každý problém je zároveň šancí. Když to nepokazíme, naskýtá se nám možnost nastartovat restrukturalizaci. V minulosti jsme příliš jednostranně cílili na udržení zaměstnanosti a nesnažili se dívat moc kupředu. Zapomněli jsme, že jsme země exportně orientovaná, že máme dobré vědecké zázemí a že bychom se měli ubírat jiným směrem. Tuhle příležitost jsme tehdy promarnili. A teď máme příležitost to napravit.

LN: Když se vrátíme zpátky do dnešních dní, čeho se vy osobně nejvíce obáváte?
Obávám se, aby nebylo zneužito dnešní situace a nešli jsme cestou Viktora Orbána. Pro každou vládu je velice lákavá představa vládnout bez účasti parlamentu. Naše současná vláda neoplývá úctou k parlamentu, zejména k Senátu. Pokus ministra obrany pana Metnara předložit takový návrh do vlády mě vyděsil.

Historický moment. Smlouvu o prodeji mladoboleslavské automobilky Škoda německé...

Historický moment. Smlouvu o prodeji mladoboleslavské automobilky Škoda německé společnosti Volkswagen podepsali 28. března 1991 český ministr průmyslu Jan Vrba (vlevo) a předseda představenstva Volkswagenu Carl Hahn.

Obávám se, aby se nezhoršilo naše postavení v EU. Několikrát jsme slyšeli, že Evropská unie selhává, nic nedělá k řešení pandemie. Přitom všichni víme, nebo alespoň bychom měli vědět, že tento problém je v kompetencích členských zemí Unie. Dá se očekávat, že po skončení pandemie a dořešení vystoupení Velké Británie z EU začne intenzivní jednání o zásadních změnách ve fungování Unie. Bojím se, že ta jednání budou bez nás; bojím se, abychom nakonec neskončili na periferii Unie. Bojím se, abychom při oživování ekonomiky, ve snaze, aby se peníze nedostaly k těm, kdo je nepotřebují, neposlali na pracovní úřad živnostníky a zaměstnance malých a středně velkých firem.

LN: Jak hodnotíte dosavadní kroky vlády?
Ve srovnání s ostatními státy – pokud jde o boj s koronavirem – jsme na tom dobře. Dalo by se samozřejmě ledasco kritizovat, ale rozhodující jsou výsledky a ty jsou dobré.

LN: A co kroky v ekonomické oblasti?
Nezačali jsme šťastně. Obávám se, že chybí jasná představa, že opatření jsou přijímána pod tlakem situace, že jsme, jak se říká, za vozem, a ne před vozem. Nemůžeme počítat s finančními rezervami u živnostníků, OSVČ, malých a středně velkých firem. V těchto případech musí pomoci stát, a to plošně, bez byrokracie a také rychle, rychle, rychle! Viděl jsem přihlášku o podporu malé firmy v Rakousku, byla na jednu stranu a peníze přišly do dvou dnů. Velké podniky by měly hledat řešení ve spolupráci s bankami a teprve když by je nenalezly, měl by selektivně pomoci stát.

Pokud jde o automobilový průmysl, který je pro nás klíčový, umím si představit to, co už známe z minulosti – šrotovné. Ale pouze jako podporu prodeje ekologických aut. Pomůžeme tak automobilovému průmyslu, ekonomice, ale pomůžeme také životnímu prostředí. Stát se musí rovněž postarat o nejohroženější skupiny obyvatel.

LN: Co si myslíte o tom, že se vláda obklopila několika poradními sbory ekonomů? Národní ekonomická rada vlády, ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu, další tým uvnitř štábu. K tomu mají poradce jednotliví ministři.
V žertu se říká, že když si nevíš rady, jmenuj pracovní skupinu nebo skupinu poradců. Je na tom dost pravdy. Nejsem proti poradcům, ale politik musí mít vizi, musí mít jasno, čeho chce dosáhnout. A je jen dobré, když si k tomu vybere pár lidí, kteří tomu rozumí a doporučí mu cesty, jak tuto vizi naplnit. Ale mít jednu komisi vedle druhé, navíc s protichůdnými názory, to znamená riziko volby správné cesty. A navíc se tím drolí zodpovědnost.

LN: Jaký je váš názor na myšlenku, že by stát měl v krajním případě dočasně kapitálově vstoupit do některých podniků? Třeba do aerolinií?
Jana Švejnara znám hodně dlouho. Je to člověk, kterého si vážím. Spíše bych si myslel, že tím poukázal na některá řešení, která se objevila ve Spojených státech v minulé krizi. Řešení to byla úspěšná, ale vždy šlo o strategické podniky a instituce. Pokud jde o Českou republiku, byl bych velice opatrný a snažil bych se takovým řešením vyhnout.

LN: Proč?
Hlavně bych se bál, podle jakých kritérií by se rozhodovalo, koho zachránit a koho ne. Bál bych se, že by z toho byla politická hra o voliče a „silné kamarády“. Něco jiného by samozřejmě bylo, kdyby šlo o strategické firmy typu ČEZ. Aerolinky v žádném případě strategickou firmou nejsou.

LN: Jak ovlivní koronavirus průmysl, třeba jeho strukturu?
Hodně záleží na tom, jestli to budeme dělat chytře, nebo ne. Je to příležitost podpořit to, čemu věříme, a nepodpořit to, o čem jsme přesvědčeni, že je to cesta, kterou nechceme jít.

LN: A co struktura zaměstnanosti? Budeme i nadále tak závislí na zahraničních dělnících, hlavně Ukrajincích?
Dlouhodobě bude na zahraničních dělnících závislé stavebnictví. Škoda Mladá Boleslav je částečně závislá na pracovnících z Polska a obdobně jsou na tom také některé společnosti na Ostravsku.

Neměli bychom se bát přeshraničního styku. Že lidé každý den přejíždí přes hranice do zaměstnání, je přirozený jev. Ale myslím si, že bychom neměli trvale využívat takzvané agenturní pracovníky a s nimi spojené ubytovny. Jsou to pracovníci, kteří dostávají peníze od své agentury, a je všeobecně známo, že jejich postavení je nesrovnatelné s kmenovými zaměstnanci. Raději nechci říkat, co mi to připomíná.

LN: Jak vidíte dopady koronaviru na světovou ekonomiku?
Myslím, že budou větší, než jsme zažili při ekonomické krizi 2008–2009. Na druhou stranu očekávám, že v tomto případě bude zotavování rychlejší. Propady však budou. Doufám, že si lidé uvědomí, že z roku na rok není potřeba mít toho víc a víc a že část toho „vepřo–knedlo–zelo“ vymění za zdravější vzduch, zdravou přírodu a tím zdravější život.

LN: A jak to zahýbe poměrem sil ve světě? Jsme svědky soupeření Spojených států a Číny o prvenství.
Čína je dnes dílnou světa. Vyrábí neuvěřitelné množství komponentů pro neuvěřitelné množství výrobců finálních výrobků. V rámci dnes populárního global sourcingu výrobci finálních produktů poptávají některé komponenty po celém světě a vítězí ten, kdo při požadované kvalitě nabídne nejnižší cenu. Čínské společnosti bývají suverénním vítězem těchto výběrových řízení. Předpokládám, že se to změní a dostanou přednost podniky, které jsou ve spolehlivých zemích, kde nejsou pod přímým vlivem státu, bez ohledu na to, že budou o nějaký cent dražší.

LN: A jak to bude s Čínou v technologické oblasti? V poslední době stále více dýchá na záda technologicky nejvýznamnějším zemím, například Spojeným státům.
Čína nebude mít tak snadný přístup k nejvyspělejším technologiím, jako má dnes. Svět jí dlouho nezapomene, že neposkytovala všechny informace, které o koronaviru měla, a že často informace účelově zkreslovala. Nepochybně bude svět trvat na vyjasnění, kde koronavirus vznikl.

LN: Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. Platí to i o koronaviru?
Platí. Věřím, že se společnost, a to nejenom u nás, zamyslí nad pořadím hodnot. Pro nás je to příležitost nastartovat změny struktury naší ekonomiky. Věřím, že koronavirus přinutí Evropskou unii k rychlejšímu prosazování nutných změn a že s odstupem času budeme moci říkat, že pokoronavirový svět je lepší, než byl před covid-19.

LN: Banky, hlavně velké, se stávají terčem kritiky, že jim jde stát na ruku, viz třeba program COVID III. Jak se díváte na oprávněnost pomoci bank v podobě toho, že stát bude ručit za provozní úvěry firem?
Nemyslím si, že by stát poskytováním garancí za úvěry chtěl bankám pomáhat. Banky to nepotřebují, jsou v dobré kondici, jak to samy tvrdí a jak potvrzují i členové bankovní rady ČNB.

Obávám se, že vláda nemá do dnešní chvíle ucelenou představu, jak ekonomiku znovu nastartovat, a to otvírá možnosti pro různé lobbistické skupiny věci ovlivňovat. Mohou o tom svědčit i různé nápady, které neustále přicházejí jednou z ministerstva financí, podruhé z ministerstva práce a sociálních věcí. Celkovou představu, jak ekonomiku znovu nastartovat, jsme dosud neslyšeli, a to jsme v poslední dekádě dubna – v polovině května může být pro řadu drobných podnikatelů, malých a středních firem příliš pozdě.

Jak už jsem se zmínil, finanční situace drobných podnikatelů, malých a středních firem a velkých podniků je rozdílná. Drobní podnikatelé, malé a střední firmy pracují bez finančních rezerv, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Tato skupina je pro banky prakticky neúvěrovatelná a tady musí rozhodující roli sehrát stát. Jiná situace je u velkých podniků, u kterých se dají předpokládat finanční rezervy. Samy by si měly řešit své finanční problémy ve spolupráci s bankou a jen ve výjimečných případech, a k tomu selektivně by měl zasahovat stát.

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Pojistky před soudem. Případem rozsáhlých pojistných podvodů se škodou zhruba... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Procházku vypnu, slibuje Rakić. Uznávaný sudí analyzuje: Dokázal by to, ale...

Rakušan Aleksandar Rakic si už Jiřího Procházky všiml. A chce mu v UFC srazit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Z Jiřího Procházky se mezi konkurenty polotěžké váhy UFC (93 kg) stává žádané zboží. O novou dvojku divize si hlasitě...

Nejproočkovanější země světa zavádí tvrdá opatření. Covid mají i očkovaní

Ruská vakcína Sputnik V. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na Seychelách vyskočil součet všech případů za více než rok pandemie v posledních třech dnech o třináctinu. Problém je...

Advantage Consulting, s.r.o.
PHP DEVELOPER (až 40. - 80.000 Kč), i REMOTE

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 40 000 - 80 000 Kč