Lidovky.cz: Vaše maminka pracovala v kutnohorské Modeně, chodila jste jako malá za ní a pomáhala jí?
Chodila jsem tam moc ráda od malička. V oděvním průmyslu se pohybuji od dětství. Měla jsem díky tomu možnost pozorovat celý proces výroby, včetně vývoje. Když mi bylo 16 let, tak šili modely přímo pro mě na jejich přehlídky. Moc ráda na to vzpomínám dodnes. Moje mamka šila i doma, přivydělávala si tím. Naučila jsem se sama šít v osmi letech, chtěla jsem nosit oblečení podle sebe. Doma jsme měli hromady střihů z různých Burd a podobných časopisů. A mě bavilo si vybírat ten, který si ušiju.
Lidovky.cz: Toužila jste mít vlastní značku, nebo jste v dětství o módě moc nepřemýšlela?
Oblečení jsem si sama šila, ale že bych přímo přemýšlela o vlastní značce, bych asi neřekla. Vždy jsem ráda tvořila a milovala design. Vyráběla jsem i různé svícny a dekorační předměty, vázala jsem květiny – moje první podnikání bylo květinářství, které dnes vede moje mamka. Možnost začít navrhovat a mít vlastní značku přišla tak nějak sama a já po té šanci hned a ráda skočila.
Lidovky.cz: Navrhováním oblečení se živíte více než 17 let, ale návrhářství jste nevystudovala. Šla jste na to pokus/omyl? Jak vznikaly vaše první kousky?
Když na Kutnohorsku zkrachovala Modena, zůstala spousta švadlen bez práce a měly své malé šicí dílny. Nakoupila jsem materiál a nechávala si u nich šít moje první modely. Občas to byl se střihy pokus omyl. Naštěstí jsem měla kolem sebe spoustu lidí, co mi pomohli. Musela jsem „vyspět” a k tomu mi hodně pomohlo, že jsem objela snad celou republiku s mojí každou nabídkou. Viděla jsem, jak zákaznicím moje modely sedí a kde bych měla střih ještě doladit. Taky jsem si udělala představu o tom, co se jim líbí a co si vybírají. Vychytala jsem tak drobné detaily a díky tomu šlo do výroby víceméně vše bez chyb. Prošla jsem si vším od začátku, od píky. Ale praxe mi byla nejlepší školou, jak se říká. Když se dnes ohlédnu, tak značka prošla obrovským vývojem a mám z toho radost.
Lidovky.cz: Jaké oblečení máte ráda?
Hlavně pohodlné, ve kterém se cítím dobře. V létě ráda nosím šaty, sukně a plátěné kalhoty s jednobarevnými triky se zajímavým střihem. Při chladném počasí ráda nosím vesty a kabáty, většinou dlouhé až ke kotníkům z různých materiálů a originálními vzory. Nemám ráda klasické oblečení ani věci, musí být něčím zajímavé, líbí se mi hodně italský styl módy.
Lidovky.cz: Nosíte doma tepláky?
Ne, ty jsem nosila jen když jsem byla těhotná, ušila jsem si je s těhotenským pásem, aby mě nic netlačilo. Mám tři děti takže nemám čas se během dne převlékat a mám nabitý každodenní program. Potřebuju takové oblečení, ve kterém můžu přijít případně i na schůzku. Ani v době korony jsem je nezačala nosit. Teplákovině se nebráním, jako materiál ji používám i v mých kolekcích, ale šijeme z ní klasické kalhoty nebo třeba šaty.
Lidovky.cz: Co by podle vás nemělo chybět v šatníků žádné ženy?
Hlavně by si každá žena měla najít to své, co jí bude slušet a v čem se bude cítit dobře. Základ jsou podle mě klasické černé pouzdrovky, ty by neměly chybět v žádném šatníku, hezky se kombinují s různými kabátky, saky a doplňky. Dále byste měla mít bílou košili, protože tu zkombinujete se vším - zajímavé kalhoty nebo sukně. Potřeba jsou také basikové bílé a černé trika a jednoduchý kabát, který se dá využít k více outfitům. Letos jsou velmi trendy lesklé materiály a dlouhé kabáty a bundy nejméně do půlky lýtek.
Lidovky.cz: Když navrhujete nové kolekce, myslíte na to, pro koho jsou? Tvoříte spíše pro manažerky, nebo vaše oblečení mohou nosit i ženy, které mají radějí pohodlí než eleganci?
Moje oblečení navrhuju pro všechny ženy, každé samozřejmě sedne něco trochu jiného, ale myslím, že si u nás vybere dvacetiletá i šedesátiletá milovnice módy. Za ty roky už vím, co se konkrétně mým zákaznicím líbí. Navrhuji a šiju pohodlné oblečení, které budu sama ráda nosit a bude něčím originální. Podle mě se manažerská a pohodlná móda nevylučuje. Líbí se mi modely, které vznikají ze spolupráce s abstraktním umělcem Jakubem Ječmínkem, protože díky tomu můžete na sobě nosit umělecká díla. Navrhuji i na zakázku, kdy model vzniká ve spolupráci se samotnou zákaznicí a s přihlédnutím ke konkrétní události. Teď připravujeme například několik outfitů pro Janu Marvanovou. - letošní vítězku Miss Europe Continental, která bude předvádět naše modely v Itálii.
Lidovky.cz: Kde vaše oblečení vzniká?
Vše šijeme v České republice, manžel mi u našeho domu nedaleko Kutné Hory postavil šicí dílnu, abych mohla být se svou rodinou a zároveň mít vše pod kontrolou. Mám velkou oporu ve své pravé ruce Lence, která má dílnu a výrobu na starost. Zaměstnávám dnes kolem dvaceti švadlen, a i když jsme čistě ženský kolektiv, tak se mi podařilo vytvořit skvělý tým, který si rozumí a je ve své práci precizní. Díky dotacím se mi podařilo získat moderní technologie a stroje, sami si tiskneme motivy na materiály, máme plotter na střihy nebo třeba vyšívací stroj.
Lidovky.cz: Mnoho návrhářů od tradičních kolekcí ustupuje. Co si o tom myslíte? Nevydáte se stejnou cestou?
Každý rok navrhuji dvě kolekce jaro/léto a podzim/zima, ale šijeme i mimo dané dvě kolekce menší sériovky – třeba pro naši pražskou pobočku v Myslbeku. Myslím, že základní kolekce by měli zůstat, máte díky tomu plán na celý rok. Vím díky tomu, do jakých designů a střihů půjdeme, a lépe si tak rozvrhnu práci pro své zaměstnance. Nyní již dokončujeme návrhy na jarní sezónu a do konce února ji chci mít kompletně hotovou.
Lidovky.cz: Jak vaši práci zasáhla pandemie?
Když loni na jaře přišel koronavirus, bylo to těžké, protože naše hlavní příjmy byly převážně z prodeje našich modelů v kamenných prodejnách partnerů po celém Česku. Naštěstí se mi podařilo získat dotace a zakázky, abych se mohla postarat o zaměstnance. Začala jsem hledat další obchodní možnosti, abych se o ně mohla postarat i v budoucnu. Nucený lockdown mě donutil se znovu zamyslet nad mým byznys plánem a kompletně změnit strategii. Zaměřili jsme se na budování vlastní značky a podporu online prodeje na našem e-shopu. A k tomu jsem otevřela další tři nové podnikové prodejny - v pražském Myslbeku, Kolíně a Čáslavi.
Lidovky.cz: Ovlivnila pandemie nové kousky, které jste navrhla?
Teplákovina se stala velkým trendem v “pandemické” módě a já se snažím z ní tvořit zajímavé a originální střihy a modely. Díky změně marketingové strategie jsem začala více pracovat i se známými osobnostmi. A při spolupráci s operní divou Andreou Tögel Kalivodovou jsem začala navrhovat i večerní a společenské šaty, o které malé butiky po Česku nejevily v minulosti velký zájem. Andrea měla mé šaty na Slavíkovi nebo na svých vánočních koncertech. Mám společenskou módu moc ráda a baví mě to, navíc na její výrobu máme všechny potřebné stroje a technologie. Pandemie mi přinesla nejen nové krásné přátelství s Andreou, ale i rozšíření sortimentu.
