Je možné vyrobit potravinu, která je nezávadná pro životní prostředí? Chceme se o to pokusit, říká andragožka

Lidovky.cz: Pojďme si na začátek ujasnit pojmy. V souvislosti s probíhající klimatickou konferencí v Glasgow na nás všude kouká pojem uhlíková neutralita. Můžete uhlíkově neutrální potravinu vysvětlit našim čtenářům?
Mohu hovořit pouze o uhlíkové neutralitě potravin. Kdo má za to, že dokonale uhlíkově neutrální potravina neexistuje a existovat nemůže, má v podstatě pravdu. Přesto se dá pro planetu během každé výroby a distribuce udělat mnohé. Dají se minimalizovat škodlivé dopady v každé fázi - od nákupu surovin, po distribuci a prodej. Ta část uhlíkové stopy, kterou nelze smazat, je pak vykompenzována, například výsadbou stromů, zvyšováním nezaměstnanosti, obnovou půdy nebo offsetovými programy, které vynahrazují využívání zdrojů mnohdy přímo v regionu, kde dochází ke sklizni hlavních surovin apod.

Lidovky.cz: A jaké je poslání organizace EIT Food a jak jste se s nimi vy osobně, potažmo Impact Hub vlastně propojila?Lidovky.cz: Jaká řešení má přinést Challenge Lab?
Naše zadání obsahuje tři témata, která jsme si v rámci výzvy vydefinovali, a to obaly, odpady a komunikace se zákazníkem. Ptáme se, z jakých materiálů obaly vyrábět, jakým procesem, jak s nimi zacházet po spotřebování produktu? Jak odpadu při výrobě a logistice předcházet a jak ho případně využít jako druhotnou surovinu? Jak srozumitelně zákazníkovi vysvětlit, jakou uhlíkovou stopu jednotlivé typy potravin vytvářejí a že je možné zohlednit tento údaj při rozhodování o nákupu.

Lenka Krákorová

EIT Food je největší evropskou platformou, jejímž cílem je podílet se na budování zdravého a udržitelného potravinářského průmyslu. Zaměřují se na konkrétních šest témat, jimiž jsou: alternativní proteiny, udržitelné zemědělství, speciální výživa, udržitelné hospodaření s vodou, digitální dohledatelnost potravin a uzavřený cyklus jídla. 

V letošním roce jsme na základě naší dosavadní práce získali možnost stát se tzv. „hubem” pro EIT v rámci České republiky. V praxi to znamená, že realizujeme aktivity v souladu se záměrem organizace EIT Food v oblasti jídla. Zaměřujeme se primárně na podnikatelské prostředí. Dalším takovým EIT Food hubem v Česku je VŠCHT, které svou činností oslovuje akademickou a výzkumnou sféru.

Lidovky.cz: Jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin mají být ty z řady Garden Gourmet, součástí má být i novinka - tzv. vuna, tedy veganský tuňák.
Koncept vuny je překvapivý, ale sama jsem tento produkt ještě neochutnala - ještě si musíme počkat. V Challenge Labu ale nejde ani tak o vunu nebo jednotlivé nabízené produkty, jako o vylepšení systémových řešení. Hodně se hovoří o tom, že je vegetariánství nebo veganství způsobem stravování, který je šetrnější k přírodě. Ne vždy to ale platí. Mnohé modifikované potraviny, často sója, do českých prodejen putuje přes půlku světa, což v rámci naplňování cílů udržitelného rozvoje nedává smysl. Budeme se proto snažit o pozitivní změnu, aby byly produkty Garden Gourmet opravdu ohleduplným zbožím.

Lidovky.cz: Výzva Challenge Lab má mezi tématy také osvětu veřejnosti, aby tušila, jakou má na životní prostředí dopad volba našeho jídelníčku. Jak zní v tomto směru zadání směrem k inovátorům účastnícím se výzvy?
Zajímá nás, jakým způsobem informaci o pozitivním vlivu vegetariánských produktů a flexitariánství, respektive snížení konzumace masových a živočišných produktů na životní prostředí spotřebitelům předat jednoduchou formou. Budeme se ptát, jak je informovat o dopadech jejich stravovacích zvyků při koupi daného produktu a jak to uchopit, co je k tomu zapotřebí, aby tato informace byla kritériem při nákupu.

Lidovky.cz: Aby byl nějaký produkt uhlíkově neutrální, co všechno se musí při jeho vzniku řešit? Napadá mě samotná výroba, obaly, distribuce, ..
Odpověď je úplně jednoduchá - všechno. Je opravdu třeba dívat se na jednotlivé složky a jejich stopu, samozřejmě na všechny přidružené procesy. Tzn. od surovin, přes výrobu, zmíněné obaly a distribuce, ale třeba také způsob vystavení na prodejně. Např. výrobek umístěný v samostatném promo panelu nebo označený dodatečnými reklamními materiály je pro zákazníka snáze k nalezení, jeho uhlíkové stopě to však spíš ublíží.

Lidovky.cz: Co si od Challenge Lab slibujete vy sama a vaši partneři? Jaký podle vás bude mít konkrétní dopad?
Tento model intenzivní třítýdenní práce testujeme poprvé, sama jsem tedy zvědavá, jakých výsledků je možné dosáhnout. Tím ideálním je samozřejmě přijít s takovým nápadem, který bude realizovatelný v praxi a splní naše zadání, tedy měřitelně sníží uhlíkovou stopu řady produktů Garden Gourmet. Osobně se ale také těším na propojení lidí, kteří by se jinak nepotkali. Tajně si přeju, aby jejich spolupráce přetrvala i do budoucna.

Lidovky.cz: Máte už nějakou zpětnou vazbu od přihlášených, co si od projektu slibují? Vidíte tam už teď nějaké talenty?
Překvapila mě různorodost přihlášených účastníků, pestrost jejich vzdělání a oborů. O Challenge Lab mají zájem jak lidé z praxe s mnohaletou zkušeností, tak také lidé s univerzitní sféry a z oblasti výzkumu. Podařilo se najít zájemce z oblasti IT, spotřebitelského chování, technologií i marketingu. Těžko vypichovat konkrétní talenty, myslím si, že právě multidisciplinární složení týmu může být tím rozhodujícím faktorem při návrhů úspěšného řešení.

Lidovky.cz: Tématu udržitelnosti se věnujete již několik let. Setkala jste se během té doby s mnoho případy greenwashingu, můžete případně oba tyto pojmy také přiblížit?
Osobně se nejvíce ztotožňuji s teorií, která říká, že udržitelná je taková aktivita, produkt či služba, která vykazuje rovnováhu ve třech základních oblastech - ohleduplnost vůči životnímu prostředí, dodržování základních etických principů ve společnosti a zároveň i ekonomickou udržitelnost. Udržet tenhle balanc dlouhodobě ve všech oblastech lidské činnosti by mělo být naším klíčovým cílem.

Co se týče greenwashingu, myslím, že toto téma u nás začíná nabývat na významu. Ruku v ruce s tím, jak se environmentální témata dostávají do popředí zájmu veřejnosti, samozřejmě riziko „lakování věcí na zeleno” vzrůstá. V našem prostředí se setkáváme častěji s nezáměrným greenwashingem, kdy některé organizace poskytují zkreslené informace spíše na základě nedostatku dat nebo jejich nesprávné interpretace. Klade to tím pádem velké nároky i na vzdělanost a informovanost spotřebitelů. Rozpoznání greenwashingu a obrana vůči němu bude v dalších letech pro většinu z nás čím dál tím složitější. I proto v Impact Hubu zvažujeme, jak můžeme být do budoucna prospěšnější i v oblasti osvěty.