Informoval o tom Leoš Kopecký z Akademie věd.
Niederle se také podílel na zapojení českých vědců do projektu obřího urychlovače částic CERN v Ženevě a byl vládním zmocněncem pro spolupráci s touto organizací. Niederle byl kromě toho rovněž členem mnoha mezinárodních vědeckých spolků a komisí a podílel se třeba na vytvoření Českého historického ústavu v Římě. V minulosti kandidoval na předsedu Akademie věd.
Za působení profesora Niederleho ve funkci předsedy Rady pro zahraniční styky navázala Akademie věd ČR vztahy i s řadou mezinárodních institucí, stala se členem ALLEA (federace národních akademií věd) a aktivně se podílela na vybraných programech EU, UNESCO a NATO," uvádí o známém fyzikovi Akademický bulletin. Niederle také rozšířil vědeckovýzkumnou spolupráci akademie s badateli z Izraele, Japonska, Jihoafrické republiky, Belgie nebo Tchaj-wanu.
VIZITKAJiří Niederle se narodil 3. května 1939 v Praze. Když v mládí zvažoval svoji další profesní kariéru, stála na jedné straně fyzika a přírodní vědy a na druhé malířství a hudba. Nakonec se i pod vlivem učitelů na střední škole rozhodl pro vědeckou dráhu. Ovlivnil jej především nástup jaderné fyziky ve druhé polovině 50. let. Své umělecké sklony ale nezapřel ani v dalších letech, v roce 1999 například takto popisoval svoji práci: "Výsledky, které nelze přímo experimentálně ověřit, musí být logicky konzistentní, krásné a elegantní. Dá se říci, že je to podobné jako s uměleckým dílem. Buď vás na něm něco dráždí a rozčiluje, a pak s ním není něco v pořádku, nebo je dokonalé, krásné a elegantní a pak vypovídá o něčem v přírodě." Niederle vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky Českého vysokého učení technického a od roku 1961 pracoval ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd (ČSAV). Postupně se dostal na vedoucí místa a v období 1990 až 1991 byl zástupcem ředitele. Zároveň byl od roku 1979 docentem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po roce 1990 byl pověřen péčí o mezinárodní vztahy Akademie věd ČR, nejprve jako člen výboru pro řízení pracovišť akademie a od roku 1993 jako předseda rady pro zahraniční styky (až do roku 1997). Během svého působení přebudoval zahraniční styky akademie, aby odpovídaly novým potřebám. Pomohl zapojit ČR do mezinárodních vědeckých projektů, například v rámci UNESCO nebo NATO. Niederle byl také vůdčí osobností při navazování spolupráce českých akademických a vysokoškolských pracovišť s Evropskou laboratoří fyziky částic CERN v Ženevě. Od roku 1993 byl představitelem ČR v Radě CERN, která je nejvyšším orgánem tohoto ústavu. Jiří Niederle byl ženatý, v roce 1965 si vzal Jindru Stárkovou a začátkem 70. let se jim narodili dva synové - Jiří a Jindra. V červnu 2003 byl Jiří Niederle napaden a surově zbit ve svém domě v Řitce u Prahy podnikatelem Martinem Havlíkem, který slavil své narozeniny v klubu sousedícím s Niederleho chatou. Havlík se údajně domníval, že vědec, který si předtím stěžoval na hluk z klubu, pokreslil barvou auta hostů oslavy. Útočník dostal podmínku a musel zaplatit odškodnění. |
