Ještě než začalo léto a Miroslav Donutil se vypravil na Vysočinu na ryby, divadelní sezonu zakončil Bílou nemocí, která měla letos premiéru v pražském Divadle ABC. V představení jej lze v jednom okamžiku vidět na jevišti dokonce dvakrát. Donutil totiž ztvárnil obě hlavní postavy, maršála i Galéna, které mají podle jeho slov společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
Mnozí jej považují spíše za komediálního herce, díky jeho legendární roli Truffaldina ve hře Sluha dvou pánů, kterou odehrál v Národním divadle za dvaadvacet let celkem 600krát. Se stejným nasazením i radostí se ale ujímá rolí vážných a dramatických.
Obě jeho tváře se ostatně projevily i během rozhovoru. Odpovídá klidně a rozvážně, každou chvíli ale odpověď okoření nějakou zábavnou historkou, jimiž taky ve své vlastní one man show Na kus řeči baví celou republiku.
Lidovky.cz: Co jste cítil, když jste četl Čapkovu Bílou nemoc?
Naprostou aktuálnost. Čapek ji psal v roce 1937 a přesně předpověděl, co náš národ čeká. Popsal dobu, kterou tak trochu prožíváme i dnes. Také jsme nuceni konfrontovat se s epidemií a diktátorem. Spojitost se současností je tak silná, že jsme s Michalem Dočekalem (současný umělecký šéf Městských divadel pražských) cítili potřebu hru zpracovat. Nijak extrémně jsme ji neaktualizovali, přesto je z reakcí lidí cítit, jak s těmito bolestnými tématy souzní.
Lidovky.cz: Přivedlo vás představení k zamyšlení nad dobou, v níž žijeme?
Dlouho jsme si žili v klidu. Generace mých rodičů nejprve zažila válku, pak komunismus. Já jsem se také narodil za komunismu, pak ale přišla demokracie. Bylo to krásné a plné naděje, že už budeme žít ve svobodě, klidu a míru. A není to tak. Změna přišla nečekaně. Z ruské strany sice můžeme vždy očekávat nějaké překvapení, zaskočilo mě však, čeho všeho jsou lidé schopni.
Miroslav Donutil v Bílé nemoci
Lidovky.cz: Kde se vzal nápad udělat z maršála a doktora Galéna dvojroli?
Michal Dočekal přišel s tím, že obě postavy budu hrát já. Připadalo mi to nejdřív dost troufalé, pak jsem ale pochopil jeho úmysly. Tím, že oba hraje jeden herec, zdůrazní se jejich dvojznačnost. Oba mají kupodivu cosi společného.
Do hry jsme zahrnuli dobové kritiky na představení, které diváky podněcují klást si otázky, jak to s tím Galénem je. Není to vlastně terorista? Nejde totiž o veskrze kladnou postavu. Lékaři se tehdy proti jeho jednání ohradili. Nemůžete si jako doktor klást podmínky, koho budete léčit a koho ne. Musíte léčit všechny. Vždyť ve válce lékaři ošetřují i raněné z nepřátelské strany. Věřím, že i dnes by lékaři Galéna odsoudili, kdyby prohlásil, že poskytne vakcínu na covid, pouze když se vyhlásí světový mír.
