Jednou z cest, kterou se někteří vydávají, je nový způsob navrhování a šití oděvů, založený třeba na recyklaci oděvních materiálů, respektive na přešívání starších oděvů nebo kabelek na originální modely.
"Teď už se druhou sezonu potýkáme s krizí, poptávka spadla tak o patnáct až dvacet procent," řekla Véronique Heeneová z institutu Modo Bruxellae, který se angažuje ve prospěch asi 150 návrhářů působících v Bruselu. Podle Heeneové už musela jedna z bruselských mladých návrhářek zavřít kvůli krizi svůj ateliér. "Situace není dobrá a nebude dobrá ještě tak jednu nebo dvě
sezony," dodává Heeneová.
Podle odborníků je pro svět módy hrozivá skutečnost, že od června minulého roku přišly podle statistik celosvětově o práci v textilním odvětví miliony lidí.
Lidé jsou po kvalitnějších kusech
Podle Heeneové se nyní bruselští návrháři podobně jako tvůrci v celé Belgii i jinde v Evropě snaží přizpůsobit novým požadavkům klientů. Lidé totiž samozřejmě i nadále kupují oblečení, ale kupují ho méně a "jdou" hlavně po kvalitnějších kusech, které jim vydrží déle.
Další ze způsobů, jak ušetří návrháři i nakupující, je navrhování nových modelů vyrobených po přešití starších kusů, které by jinak lidé vyhodili. Tudy se vydal například obchod Second Style v centru Bruselu. Obchod, který provozuje humanitární organizace Oxfam, spolupracuje s mladými bruselskými návrháři a designéry, jako třeba s Cloe Billiovou nebo Michelem Dupontem.
Z jejich dílen pak pocházejí například výstřední flanelové šaty, přešité ze starých flanelových košil, originální kožené kabelky vyrobené ze starých kožených bund, dětské bačkůrky vyrobené z rukávů vest, brože z počítačových disků nebo třeba závěsy do koupelny ušité z plastových tašek. "Navíc padesát procent z prodejní ceny jde na podporu humanitárních projektů," říká Allison Oostendorpová z Oxfamu, která stála v minulém roce u zrodu úspěšného obchodu.
Bruselští módní tvůrci, z nichž údajně pouze zhruba 30 procent jsou
Belgičané, pracují převážně v takzvaném distriktu Dansaert v centru
metropole. Do širšího povědomí zatím pronikli jen někteří - třeba Cathy Pillová, která pracovala pro slavnou britskou návrhářku Vivienne Westwoodovou, nebo Olivier Theyskens, jenž navrhuje pro značku Nina Ricci.
Mnozí další stojí skutečně teprve na začátku kariéry a v Bruselu zůstali třeba po studiu na slavné umělecké škole v La Cambre a také z prozaičtějších důvodů: z belgické metropole je to do Paříže - centra světové módy - kousek a navíc jsou tu lacinější nájmy. Také proto jsou podle Heeneové návrháři usazení v Bruselu citlivější k současným hospodářským otřesům než jejich kolegové z druhého velkého belgického centra módy, z tradičně bohatých Antverp.
"Víme, že to bude hodně tvrdé," říká Heeneová na adresu mladých tvůrců postižených krizí. "Věříme ale, že to přežijeme, lidi budou vždycky potřebovat kvalitní oblečení," dodává.
Bruselští návrháři se přizpůsobují krizi, navrhují oblečení z odpadků
BRUSEL -
Současná hospodářská krize se nevyhnula ani oděvnímu průmyslu a světu módy a nutí mnohé návrháře přehodnocovat svou dosavadní tvorbu podle měnících se požadavků klientů. Své o tom vědí také bruselští návrháři, zejména ti mladí a začínající, kteří se potýkají se sníženou a proměňující se poptávkou.