Čekstajl tu není od toho, aby polemizoval nad tím, jak může přerušení prodeje luxusních kabelek pomoci ke složení zbraní. Je ale jasné, že módní značky nějaký postoj k válce zaujmout musely. Za tu dobu, co si Evropa užívala míru, jsme si totiž zvykli, že móda se hlasitě vyjadřuje k jakémukoli společenskému dění.
Když je potřeba podpořit LGBT komunitu, móda vytáhne duhové vlajky. Když svět ochromí covid-19, módní designéři sednou za šicí stroje, šijí roušky, a dokonce vyrábí i dezinfekci. Když stojíme před zánikem planety, móda neúnavně nabádá k menší spotřebě oblečení a recyklaci oděvů. Ale válka?! Té ještě marketingoví stratégové nečelili. Jenomže zákazník chce vědět, na čí straně jeho oblíbená značka stojí.
Asi si každý umíme představit šrumec, který v oděvních domech nastal, když padla otázka stáhnutí se z perspektivního ruského trhu. Zareagovat ale chtěli i menší výrobci, jejichž finanční zájmy za hranice Česka nesahají. Ti se často rozhodli pomoci přes své domácí zákazníky.
Jen během několika málo dní tak bylo možné koupit si tričko i šaty v barvách ukrajinské vlajky, náramek nebo dietní program se slevou, jejichž výtěžek nebo jeho část prodejce poslal na Ukrajinu.
Darovat veškeré vydělané peníze potřebným je jistě bohulibá věc. Ale nabádat k nákupu, z něhož jde na bojující a utíkající Ukrajince jen padesát korun či menší procento, už zavání vyděláváním na válce a připomíná scénu z populární pohádky S čerty nejsou žerty, v níž se zlaťáky z pekelného kabátu rozdávají do pytlů se slovy – jeden pro nás, jeden pro království. Jeden pro nás, jeden pro Ukrajinu?
Kde končí dobrý úmysl a začíná prachobyčejný marketing?
A proč bychom si vlastně v době válečného konfliktu měli kupovat nejen další hadřík do skříně, ale i pokojovou rostlinu nebo keramiku?! A neříkají takové nákupy mnohé nejen o značkách, ale i o nás – o zákaznících? Proč si potřebujeme koupit dobrý pocit zabalený do trička za tisícovku? Proč vynaložené peníze nepošleme na účet ukrajinské ambasády rovnou?
Čekstajl proto v této době velmi oceňuje přístup malé módní značky Myau: „Teď nemyslíme na nic jiného než na válku na Ukrajině a na to, že chceme všichni mír. Jako fyzické osoby se účastníme sbírek, zapojujeme se do aktivit v okolí a vůbec děláme vše, co je v našich silách. Zároveň nám nepřijde správné se tím chlubit, stejně jako nám přijde nepatřičné teď sdílet příspěvky s našimi šaty,“ vzkázala svým zákazníkům zakladatelka a designérka kazašského původu Assel Janischová.
Ze sociálních sítí se tak stáhla na dobu neurčitou, aby udělala prostor pro opravdu důležité zprávy.
