Po založení Československé republiky byly kontakty s Vídní i Mnichovem přerušeny a vše otevřeně směřovalo k novým demokratickým spojencům, zvláště vlivné Francii. Na rok 1923 připadlo páté výročí založení vytouženého vlastního státu, chystaly se oslavy a také kulturní fronta hrála důležitou roli. V květnu měla být slavnostně zahájena velkolepá výstava francouzského moderního umění.
Přípravy však byly nečekaně narušeny. Lednový atentát spáchaný v Žitné ulici na Aloise Rašína – ministra financí, který celou akci osobně podporoval – situaci zkomplikoval. Především zásluhou Rašína přitom byla meziválečná československá měna jednou z nejsilnějších v Evropě, byť zavedená reforma i rostoucí nezaměstnanost místy vzbuzovaly emoce. Ještě v podolském sanatoriu, pár dní před smrtí, se pokoušel tento vlastenec a přítel TGM zajistit prostředky pro uskutečnění výstavy, a dokonce podmínky pro nákup exponátů do státních sbírek.
