Není jediný důvod, aby domácí mazlíčci byli imunní vůči úpalu a úžehu. Dokonce by se dalo říci, že psi jsou zejména k úpalu citlivější než lidé.
„Úpal u domácích zvířat je přehřátí organismu, které vzniká delším pobytem na přímém slunci. Úžeh je přehřátí, které je důsledkem delšího pobytu v prostředí s vysokou okolní teplotou. Typickou situací, kdy může dojít k úžehu, je ponechání zvířete v uzavřeném autě na slunci. U psů a koček příliš často nedochází k úpalu, ale spíše k úžehu jako celkovému nebezpečnému přehřátí organismu, tedy hypertermii. Nebezpečí hypertermie u zvířat spočívá v dehydrataci organismu a nebezpečnému otoku vnitřních orgánů, především mozku a plic,“ vysvětluje problematiku veterinář Marek Galbinec z pražské kliniky Vethope.
Jaká pravidla platí pro cestování se psy? V Chorvatsku vyžadují mikročipy, některá plemena do země nesmí |
Pokud mazlík potřebuje zvýšenou aktivitu, je dobré si přivstat, veškerou větší zátěž se psem zvládnout brzo ráno a ve vedrech už jít potom pouze vykonat potřebu. Ideální je letní aktivity přesunout k vodě, ať už na koupaliště, kde je pobyt se psem dovolen nebo rovnou pořídit čtyřnohému mazlíčkovi bazén. Psi i kočky a všechna domácí zvířata musí mít neustále k dispozici čerstvou, ideálně chladnou vodu.
„Mezi příznaky hypertermie patří zrychlený dech, následovaný malátností až apatií a slabostí, zvracením či nechutenstvím. Pokud v důsledku hypertermie již dojde k edému (otoku) mozku, může pes či kočka ulehnout a začít křečovat v končetinách. V pokročilých stádiích hypertermie zvířeti hrozí kóma, případně i smrt,“ říká Gablbinec.
A pokud již k úpalu nebo úžehu dojde, nejdůležitější je rychlost. Nejlepší diagnostickou metodou při podezření na úpal/úžeh je změřit psovi teplotu, tedy ideálně digitálním teploměrem v konečníku, kdy bychom měli zpozornět při teplotách nad 39,5°C a jednoznačně vyhledat veterinárního lékaře při teplotách nad 40°C. Klinické příznaky jsou apatie, slabost až neschopnost se postavit, zrychlené dýchání s do široka otevřenou tlamou, nadměrné slinění a již zmíněná zvýšená tělesná teplota.
První pomoc při přehřátí zvířete spočívá v jeho postupném zchlazení. Zvířeti namočíme hlavu a končetiny do vlažné vody nebo jej zabalíme do mokrého ručníku. Je však třeba dávat pozor, aby nedošlo k podchlazení zvířete. Vždy je nutné bezodkladně kontaktovat veterinárního lékaře, se kterým může chovatel konzultovat postup první pomoci, než se zvířetem dojede do veterinární kliniky.
Rady a tipy na cestování se psy: rezervujte let bez přestupů a nezapomeňte na očkování proti vzteklině |
„První pomoc spočívá v přesunutí pacienta do stínu a chladu, ideálně spustit na něj větrák a začít ochlazovat. Není vhodné polít celého psa ledovou vodou, dojde totiž k reflexnímu stažení povrchových cév, ty přitom významnou měrou napomáhají k ochlazování. Tímto způsobem by došlo spíše k tomu, že pes bude mít studený povrch, ale uvnitř bude stále přehřátý,“ radí veterinář Galbinec.
„Vhodnější je cílené ochlazování pacek, podpaží, třísel, krajiny břicha a čumáku/tlamy například mokrým, ledovým ručníkem. Pokud pacient vnímá a dobře polyká, je možné mu podávat po menších dávkách tekutiny. V každém případě bych vždy doporučila dopravit zvíře k veterinárnímu lékaři, který určí riziko poškození vnitřních orgánů a navrhne odpovídající podpůrnou terapii,“ radí veterinářka Marie Kadeřávková z PetCentra.
U koček jsou tyto případy méně časté, protože se na rozdíl od psa zjednodušeně řečeno v létě nehoní za balónkem, ale zaleze si někam do chladu a stínu a nepřízeň počasí přečká spánkem. Pokud ale už k úpalu například v autě dojde, platí zde stejná pravidla pomoci jako u psů.
