Poslanci první únorový den pustili do druhého čtení návrh z dílny ODS ohledně snížení spotřební daně na pivo, vláda jako celek je proti a protinávrh k zamítnutí v Poslanecké sněmovně podal poslanec za ANO.
Maier: Za zdražení piva nemůže dražší chmel. Spíš zisk pivovarů |
Spotřební daň na pivo se naposledy zvyšovala (o 50 %) v lednu 2010 v rámci daňového balíčku úřednické vlády. Poslanecký návrh se tak z hlediska sazeb výrazně přibližuje stavu před rokem 2010.
Aktuálně platná základní spotřební daň z půllitru desítky je 1,60 koruny - tu platí největší pivovary s roční produkcí piva vyšší něž 200 000 hektolitrů a čím je pivovar menší, tak platí z půllitru více sníženou sazbu. Pivovary jsou dle výše produkce rozděleny do šesti skupin a ty nejmenší - minipivovary - s roční produkcí do 10 000 hektolitrů platí z půllitru desítky sníženou sazbu ve výši 80 haléřů.
Evropská unie v tomto smyslu nařizuje pouze minimální sazbu spotřební daně, která aktuálně činí rovnou 1 korunu (přesně 0,0374 €) na půllitr desítky, a tak je zřejmé, že snížené sazby se tato minimální úroveň vůbec netýká.
Úředník to hlídá. Ale je drahý...
Kontrolou, jestli pivovary stát nešidí, a výběrem spotřební daně jsou u nás pověřeni úředníci Celní správy a dlužno dodat, že pivovar je kontrolován úředníkem dle místa své obchodní adresy a nikoliv dle toho, kde se pivovar fyzicky nachází. Takže cesta takového úředníka na kontrolu se může i pěkně podražit.
Oněch největších pivovarských společností je u nás osm (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken Česká republika, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz, PMS Přerov, Pivovar Svijany (resp. LIF) a Rodinný Pivovar Bernard) a průměrně každý měsíc v roce 2016 do státního rozpočtu odvedly dohromady 365 milionů korun.
Minipivovarů je zhruba 350 a ony průměrně každý měsíc v roce 2016 do státního rozpočtu odvedly dohromady pouze 4,4 milionu, což na jeden průměrný minipivovar a měsíc činí v průměru asi 12,5 tisíce korun.
...je dražší než daň od minipivovarů
Je tak na místě položit si otázku, zdali byrokratické náklady na výběr této spotřební daně od minipivovarů nepřevyšují vlastní výběr spotřební daně. Odpověď zní, že jednoznačně ano!
Náklady na úředníka zdaleka nejsou jen jeho superhrubá mzda, takový úředník musí někde sedět, má k dispozici počítač, jezdí do terénu a podobně, což vše stojí nemalé peníze.
Tomáš MaierStudoval na Královské veterinární a zemědělské univerzitě v Kodani a na České zemědělské univerzitě v Praze, kde na Katedře ekonomiky Provozně ekonomické fakulty působí. Vyučuje Ekonometrii, Hospodářskou politiku a Ekonomiku pivovarského průmyslu. Je autorem řady vědeckých a odborných článků týkajících se ekonomických aspektů pivovarského průmyslu a je členem Beeronomics Society (společnost ekonomů zabývajících se pivem a pivovarstvím). Má složené degustační zkoušky na pivo a zasedá v řadě hodnotitelských komisí degustačních soutěží. |
Zrušením spotřební daně pro nejmenší pivovary by tak stát jednoznačně ušetřil, a to se bavíme jen o výhodách pro stát, potažmo pro všechny občany. Pro jednotlivé minipivovary by to pak mělo za následek výrazné snížení administrativní zátěže. Už dnes sládkové tráví papírováním více času než na varně či na spilce.
Levný stát? Tak do toho!
Uvedený krok by pak znamenal další výhody, podpořila by se v sektoru minipivovarů podnikatelská aktivita, mělo by to pozitivní vliv na turistický ruch, zaměstnanost, pivní kulturu a rozmanitost a výhod by bylo ještě mnohem více.
Alespoň ty nejmenší subjekty z pivovarského sektoru by tak přestaly být diskriminovány ve srovnání s vinařským sektorem - ani ti největší vinaři totiž neplatí žádnou spotřební daň.
Návrh na zamítnutí snížení spotřební daně na pivo onen první únorový den v Poslanecké sněmovně podal poslanec vládního hnutí ANO Bronislav Schwarz. Bylo by hezké, kdyby ten samý poslanec v rámci druhého čtení navrhnul, aby minipivovary byly osvobozeny od placení spotřební daně, vždyť přece ve volebním programu ANO se doslovně uvádí „Naším cílem je stát, který bude štíhlý, levný a bude dobře sloužit občanům.“.
