Ve čtrnáctém století se středoamerické město Mayapán velikostí vyrovnalo Londýnu a patřilo k nejrozvinutějším lidským sídlům planety. Po roce 1450 z něj lidé odešli a jeho vznosné stavby se začaly měnit v ruiny. Co srazilo vzkvétající město na kolena? Archeologové narazili při vykopávkách na neklamné stopy po ozbrojených střetech. Příčiny občanské války v Mayapánu ale zůstávaly dlouho záhadou.
Nejnovější výzkumy mezinárodního týmu vedeného Davidem Hodellem z Cambridgeské univerzity ukázaly, že vládnoucí dynastii Cocomů smetly nepokoje vyvolané suchem, neúrodou a hladem. Mezi lety 1400 a 1450 ubylo ve Střední Americe srážek a pole s kukuřicí dávala jen hubenou sklizeň. Za této situace přerostla rivalita mezi vládnoucí dynastií a jejími hlavními konkurenty v otevřený boj. Poražení Cocomové skončili v hromadném hrobě a ti, kdo vyšli z běsnění občanské války jako vítězové, upadající Mayapán opustili.
Příkladů, kdy vzkvétající civilizaci zničilo během krátké doby sucho, najdeme v historii celou řadu. Říše Chetitů ovládala ve 14. století před naším letopočtem prakticky celou Anatolii a k tomu i sever Levanty a Mezopotámie. Půl tisíciletí neměli Chetité konkurenci a pak, krátce po roce 1200 př. n. l., se jejich říše zhroutila jako domeček z karet. Chetitskou společenskou elitu zřejmě nepotkal tragický osud mayapánských Cocomů.
