6. srpna 2013 7:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Boj proti pavoučímu jedu: vědci získávají protilátku z koňské krve

Pavouci druhu koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) kousnou každoročně v Brazílii více než 7000 lidí, kterým tím způsobí vážné poškození kůže, a dokonce i smrt. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavouci druhu koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) kousnou každoročně v Brazílii více než 7000 lidí, kterým tím způsobí vážné poškození kůže, a dokonce i smrt. | foto: Wikimedia

BRASÍLIA Pavouci druhu koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) kousnou každoročně v Brazílii více než 7000 lidí, kterým tím způsobí vážné poškození kůže, a dokonce i smrt. Protijed, který se používá k léčbě, je získáván na úkor mnoha zvířecích životů. Mohl by průlom v podobě syntetického pavoučího jedu vést k lidštějšímu řešení? ptá se server BBC News.

"Když mě tenhle pavouk poprvé kousnul, skoro jsem umřela," řekla Adelaide Fabienskiová Maiaová, školní asistentka z Curitiby. "Ráno jsem si oblékla kraťasy a ucítila kousnutí, ale neuvědomila jsem si, co to bylo. Až večer mě to tam začalo pálit. Podívala jsem se na to místo a bylo celé červené." Adelaide rychle převezli do nemocnice, protože už se jí na místě kousnutí začala tvořit typická léze způsobená jedem zažírajícím se do kůže. Jen díky dávce protijedu přežila a může dál vyprávět svůj příběh.

Ale protijed, který je v současnosti k dispozici, má také svá rizika - především pro zvířata zapojená do procesu jeho vzniku. Nejprve je třeba získat jed od tisíců pavouků, který se injekčně vstříkne koním. Koňský imunitní systém zareaguje tvorbou život zachraňující protilátky pro člověka - ale zároveň se tím dramaticky sníží délka života koně.

Nyní brazilští vědci vyvinuli syntetickou alternativu pavoučího jedu, který by mohl zachránit mnoho zvířecích životů.

Rodina pavouků Loxosceles, do níž patří koutník jedovatý, se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, Africe, Austrálii a některých částech Evropy. S délkou šest až 20 milimetrů rozhodně nepatří mezi největší pavouky na světě. Nejsou nijak agresivní, ale mají nepěkný zvyk schovávat se v odloženém lidském oblečení. Jejich kousnutí je téměř bezbolestné. Ovšem jejich jed může způsobit rozsáhlé poškození kůže a léze prostřednictvím "dermonekrózy", tedy doslova smrti kůže.

Hrozí až selhání orgánů

Pavouci Loxoceles jsou jediní na světě, jejichž jed způsobuje tento druh odumírání kůže. Vědci to spojují s vzácným enzymem v jedu nazývaným sfingomyelináza D, který poškozuje a zabíjí tkáň kůže. V malém procentu případů, kdy není protijed podán dostatečně rychle, lidé mohou zemřít na selhání orgánů.

Jenže mnohem víc úmrtí - pavouků a koní - způsobuje samotná produkce protijedu. "Odebíráme pavoukům jed jednou měsíčně po dobu tří až čtyř měsíců," řekl doktor Samuel Guizze, biolog saopaulského ústavu Butantan, který je průkopnickým střediskem produkce protijedů. K získání jedu musí jeden technik pavouka opatrně zvednout a dát mu slabý elektrický šok, zatímco druhý technik rychle nasaje jed do injekční jehly. Pavouk pokaždé vyloučí jen mizivé množství jedu, což znamená, že si vědci musí chovat desetitisíce pavouků.

"Pak jed vstříkneme koním a po 40 dnech jim odebereme krev, z níž se získává protilátka proti jedu," dodal Guizze. Nijak nepřekvapí, že vstříknutí pavoučího jedu má vliv na koňské zdraví; jejich život se tím ze zhruba 20 let zkrátí na tři nebo čtyři roky. Pavouci končí ještě hůř - po třech nebo čtyřech odebráních jedu hynou.

Jak zvířata z výroby vyloučit úplně?

Změnu slibuje průlomový výzkum na Federální univerzitě Minas Gerais. Biolog a odborník na pavoučí jedy Carlos Chávez-Olorteguí a jeho tým tu identifikoval část jedu, která je odpovědná za tvorbu protilátek, a podařilo se jim vytvořit proteinový řetězec obsahující pouze tyto části. To znamená, že by časem mohli z procesu tvorby protijedů úplně vypadnout pavouci.

A i když koně by byli nadále potřeba, synteticky vytvořená alternativa pavoučího jedu není jedovatá, i když dokáže spustit stejnou imunitní reakci, která vytváří protilátky. To znamená, že by koně nadále produkovali potřebný protijed, ale sami netrpěli následky otravy a po několika letech ve službě lidem by mohli odejít na odpočinek a dožít běžný život.

Studie Federální univerzity Minas Gerais ale otevírá cestu i pro budoucí syntetický protijed, což by zvířata z tohoto procesu mohlo jednou vyloučit úplně, doufají vědci. A vzniknout by mohla i očkovací látka k preventivní vakcinaci. "Věříme, že jsme na správné cestě," řekl Chávez-Olorteguí.

Nejnebezpečnější pavouci na světě

Brazilští vědci vyvíjejí protijedy a očkovací látky proti jedu pavouka koutníka jedovatého. Zpravodajský server BBC News připravil přehled nejjedovatějších pavoučích druhů na světě:

  • Palovčík brazilský (Phoneutria fera) - Podle Guinnessovy knihy rekordů má nejúčinnější neurotoxický jed na světě. Množství pouhých 0,006 mg dokáže zabít myš. Člověk, který má to štěstí, že kousnutí palovčíka přežije, si vytrpí několikadenní nesmírně silné bolesti zhoršené v případě mužů bolestivou vytrvalou erekcí, jež může vést k impotenci.
  • Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) - Pavouk z rodu Loxosceles, jehož zástupci se vyskytují na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Jeho kousnutí způsobuje odumírání kůže a nechává po sobě děsivě vypadající rány. Pokud není včas podán protijed, může člověk zemřít na selhání orgánů.
  • Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans) - Tento pavouk každoročně v USA zabije nejvíc lidí. Jeho jed je čtrnáctkrát až patnáctkrát silnější než chřestýší.
  • Sklípkanec jedovatý (Atrax robustus) - Tento australský druh pavouka má jeden z nejsmrtelnějších jedů pro člověka, ale od doby, co vědci vytvořili protijed, není známý žádný případ úmrtí. Jsou agresivní, pokud se cítí ohroženi. Často padají do bazénů, v nichž dokážou přežít mnoho hodin. Pokud pokousaný člověk nedostane protijed, má ztížené dýchání, zrychlený puls, zvýšenou teplotu, potíže s polykáním a zrakové potíže, později slábne puls a smrt nastává v důsledku selhání srdce.
  • Snovačka Hasseltova (Latrodectus hasseltii) - V Austrálii jde o jednoho z nejsnáze rozpoznatelných pavouků díky výrazné červené kresbě na zádech. Kousnutí je pravděpodobnější od samičky; smrt v důsledku jedu hrozí nejvíce dětem a starším lidem, kteří by měli neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Lidovky.cz, ČTK

Najdete na Lidovky.cz