Racků chechtavých rychle ubývá. Na vrcholu početnosti byl tento nyní zranitelný druh v 70. letech minulého století, kdy na území státu hnízdilo 200.000 až 350.000 párů. Nyní jich v Česku hnízdí 50.000 až 100.000, tedy zhruba čtvrtina.
Jedno vejce místo tří
Racek je veřejnosti velmi dobře znám díky nápadnému vzhledu a pronikavému křiku, dříve hnízdil prakticky ve všech rybničních oblastech.
Přesné příčiny jeho úbytku nejsou známy, podle ornitologů je nutné přijímat důsledná opatření na ochranu hnízdišť - mělkých vodních ploch s ostrůvky a vodní vegetací, které jsou domovem i pro jiné vodní ptáky.
Podle ornitologa Karla Šťastného se na úbytku racků podepsala chemie používaná na polích v druhé polovině minulého století. Rackové se tehdy na polích živili, zalétávali také na otevřené skládky. Podle průzkumu z jihu Čech se tato zátěž odrazila na počtu vajec v hnízdě i počtu zdravých mláďat. Racci většinou snášejí tři vejce, ornitologové zjistili snížení počtu i na jedno vejce v hnízdě, přičemž ze snůšky jednoho či dvou vajec se častěji mláďata nevyklubou.
Drasticky klesly počty racků vedle jihu Čech také například na novomlýnských nádržích a v Praze. Zatímco na počátku 90. let zimovalo v Praze 5000 až 10.000 racků chechtavých, v sezoně 1996 až 1997 už to bylo pouze 2500 ptáků a v současnosti už v hlavním městě takřka nezimují.
Součástí kampaně, kterou ČSO představila, je dotazník zaměřený na sledování jarního příletu a hnízdění racků. Ornitologové připravili i vycházky spojené s pozorováním života v racčích koloniích.
Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická od roku 1992. Postupně tak ornitologové zpopularizovali například skřivana, vrabce, slavíka, vlaštovku, rorýse a orla.
Jedno vejce místo tří
Racek je veřejnosti velmi dobře znám díky nápadnému vzhledu a pronikavému křiku, dříve hnízdil prakticky ve všech rybničních oblastech.
Přesné příčiny jeho úbytku nejsou známy, podle ornitologů je nutné přijímat důsledná opatření na ochranu hnízdišť - mělkých vodních ploch s ostrůvky a vodní vegetací, které jsou domovem i pro jiné vodní ptáky.
Podle ornitologa Karla Šťastného se na úbytku racků podepsala chemie používaná na polích v druhé polovině minulého století. Rackové se tehdy na polích živili, zalétávali také na otevřené skládky. Podle průzkumu z jihu Čech se tato zátěž odrazila na počtu vajec v hnízdě i počtu zdravých mláďat. Racci většinou snášejí tři vejce, ornitologové zjistili snížení počtu i na jedno vejce v hnízdě, přičemž ze snůšky jednoho či dvou vajec se častěji mláďata nevyklubou.
Drasticky klesly počty racků vedle jihu Čech také například na novomlýnských nádržích a v Praze. Zatímco na počátku 90. let zimovalo v Praze 5000 až 10.000 racků chechtavých, v sezoně 1996 až 1997 už to bylo pouze 2500 ptáků a v současnosti už v hlavním městě takřka nezimují.
Součástí kampaně, kterou ČSO představila, je dotazník zaměřený na sledování jarního příletu a hnízdění racků. Ornitologové připravili i vycházky spojené s pozorováním života v racčích koloniích.
Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická od roku 1992. Postupně tak ornitologové zpopularizovali například skřivana, vrabce, slavíka, vlaštovku, rorýse a orla.
