15. dubna 2011 8:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Čeští vědci pomohli odhalit tajemství můr

Světlý drsnokřídlec s se páří tmavým | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Světlý drsnokřídlec s se páří tmavým | foto: Ilik Saccheri, Science/AAAS

WASHINGTON/PRAHA Dědičné mechanismy, které umožnily některým motýlům získat po příchodu průmyslové revoluce výhodnější černou barvu, pomohli zmapovat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Studii, na níž se čeští experti podíleli, zveřejnilo dnešní vydání respektovaného časopisu Science.

Odborníci ve spolupráci s kolegy z Liverpoolské univerzity zkoumali dědičnou informaci drsnokřídlece březového. "Tento motýl je učebnicovým příkladem rychlé evoluční reakce na drastické změny životního prostředí," vysvětluje jeden z autorů, profesor František Marec z Biologického centra AV ČR.

Motýl má obvykle světlá křídla s tmavým žíháním, v polovině 19. století se ale v průmyslových oblastech Velké Británie začala objevovat černá forma. Na tmavém, znečištěném pozadí byl hmyz s černými křídly lépe chráněn před zrakem ptáků, takže získal evoluční výhodu.

Na přelomu 19. a 20. století tvořila černá forma motýla v nejvíce znečištěných oblastech plných 95 procent populace tohoto druhu. Od 60. let, kdy byla v Británii přijata legislativa na ochranu ovzduší, začal výskyt černých můr výrazně klesat.

"Přestože jde mezi genetiky a evolučními biology o celebritu, nepodařilo se zjistit, jaká genetická mutace černou barvu způsobuje," konstatuje profesor František Marec. Jisté je jen to, že jde o dominantní mutaci řízenou dosud neznámým genem souvisejícím s produkcí černého pigmentu melaninu.

"Melaniny hrají důležitou roli v životě všech organismů včetně člověka, uplatňují se při imunitních reakcích, ve vzhledu jedinců nebo při ochraně před slunečními paprsky. Pochopení dědičnosti a funkce genů podílejících se na jejich tvorbě tedy může mít dalekosáhlý dopad nejen v říši hmyzu," podotýká František Marec.

Odborníkům z jižních Čech se podařilo určit chromozom a na něm vymezit oblast zhruba 200 tisíc písmen DNA, kde se gen s mutací zodpovědnou za černou barvu drsnokřídlece nachází. Spolu s kolegy z Liverpoolu tak potvrdili, že tmavé zbarvení britských motýlů měla na svědomí jediná relativně nedávná mutace.

K odhalení konkrétního viníka teď už "jen" zbývá vytipovanou oblast osekvenovat a provést funkční analýzu nalezených genů.

Více čtěte v úterní příloze Věda a výzkum

Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky