Vědci studii zveřejnili v online vydání časopisu PNAS. Tým kolem Andrease MeyerLindenberga šel ve stopách starších studií, které našly souvislost mezi enzymem MAO-A (monoaminooxydáza A) a sklony k impulsivnímu násilí.
Gen, který zodpovídá za výrobu zmíněné látky, se označuje MAOA. U lidí se vyskytuje ve dvou variantách označovaných jako L a H. Jde o zkratky výrazu low a high (tedy nízký a vysoký): z toho lze odvodit, že varianty genu se liší svou „výkonností“. Pokud máte v těle gen MAOA-H, budete mít vyšší hladinu odpovídajícího enzymu než člověk s typem L.
Už v roce 2002 vědci z NIMH zjistili, že lidé s genem MAOA-L, a tedy s nižší hladinou příslušného enzymu, mohou snášet některá životní příkoří hůře než ostatní. Muži s genem MAOA-L, kteří byli v dětství týraní, měli větší sklony k násilí než muži s H variantou genu a stejnou traumatickou zkušeností.
Nyní stejný tým odborníků zveřejnil výsledky další série zkoušek, která rozdíly ve skupině mezi oběma variantami genů zkoumala na úrovni mozkové činnosti. Jde o populární trend, při kterém vědci sledují mozkovou činnost mozku dobrovolníků během nějaké činnosti.
Tyto studie mají své nevýhody (například „subjekt“ se nachází v nepřirozené situaci, takže jeho reakce mohou být zkreslené). Přesto ale poskytují zajímavý pohled na fungování našeho mozku. Jak měřitelné „tělesné“ pochody v mozku ovlivňují naše uvažování a jednání.
Srovnání údajů z magnetické rezonance mozku skupin mužů s geny MAOA-L a MAOA-H odhalilo anatomické rozdíly. „Elka“ mají v průměru o osm procent menší přední cingulární kůru. Ta podle výzkumníků mimo jiné reguluje činnost „centra emocí“, tedy amygdaly, a pomáhá řídit chování.
Podobné experimenty obvykle obsahují i „funkční“ část: při té se měří přímo změny v činnosti mozku. V tomto případě to bylo vnímání určitého obrazu: jednalo se buď o lidský obličej, nebo o scénku.
„Elka“ prokazovala při pohledu na rozčílený obličej nebo vypjatou situaci výrazně zvýšenou aktivitu v amygdale a sníženou v cingulární kůře. Ti lidé tedy prožívali více vzteku a měli „menší zábrany“.
Gen MAOA neudělá nikoho násilníkem: všech 142 zkoumaných osob v pokusu bylo psychicky zdravých bez projevů zvýšené agresivity. „Gen MAOA patrně zvyšuje riziko jenom malou měrou,“ říká MeyerLindenberg.
Gen také patrně trochu přispívá k tomu, proč se muži perou a ženy jen hádají. Vyskytuje se na chromozomu X, který mají muži jednou, ženy dvakrát. Takže pravděpodobnost, že budou mít jen „pomalé“ geny MAOA, je u nich poloviční.
Geny vznětlivého chování
PRAHA -
Muži za své sklony k násilí nemohou: mají prostě o jednu kopii genu méně. Obhájci „machos“ chování by tak mohli interpretovat výsledky vědců z amerického Národního ústavu duševního zdraví (NIMH).
Bílé město ve Slezsku. Nenápadná Opava nabízí skvosty moderní architektury, které rozhodně stojí za vidění
O Peteru Higgsovi a jeho bosonu. Kde se vzal tento přelomový objev a proč mu říkáme zrovna božská částice?
Smrt v letounu sestřeleném nacisty. Miroslav Křičenský se nasazení v obsazené vlasti nedočkal
Prodej bytu 3+kk, Gregorova 1755/46, Nový Jičín
Gregorova, Nový Jičín
3 500 000 Kč