Orgány v ohrožení
Koronavirus může zasáhnout nejen plíce, ale také srdce, játra, ledviny nebo zažívací trakt. Prozatím však není jasné, zda jde o trvalé, nebo jenom přechodné následky.
Existuje už ovšem řada vědecky podložených důkazů o tom, že k tomuto poškození opravdu dochází. Jedním z nich je například studie ze Stanfordovy univerzity ve Spojených státech. Během výzkumu sledovali odborníci 416 pacientů s pozitivním testem na nový koronavirus. Každý pátý měl v krvi také zvýšenou hladinu látky signalizující zvýšené riziko infarktu.
V Česku zaznamenali nejvyšší přírůstek nakažených covid-19 za posledních pět dní |
„U vážně nemocných pacientů jsme prokázali poškození srdce. Pravděpodobnou příčinou jsou toxické látky vznikající působením covidu-19 v lidském těle, další možností je bouřlivá reakce imunitního systému na virus v takové míře, že napadá buňky srdečního svalu,“ konstatuje vedoucí týmu Han Zhu ze Stanfordovy univerzity ve Spojených státech.
Kardiovaskulární potíže lze očekávat také po vyléčení, uvádí se v závěru studie.
Vliv koronaviru na játra zase sledovala skupina specialistů z Futanské univerzity v čínském městě Šanghaj. Vedoucí výzkumného týmu Čen-jou Fan ve studii uvádí, že u téměř 40 procent ze 148 pacientů zaznamenali vědci abnormální funkci jater.
Pozorování prokázalo také vyšší riziko zánětlivých procesů v tomto orgánu. Příčinou je patrně zvýšená imunitní odpověď na přítomnost nového koronaviru. Koronavirus objevili vědci také přímo v játrech. A při pitvě pacienta, který zemřel po selhání plic, našli odborníci v játrech zdegenerovanou tkáň a odumřelé buňky.
Studie zveřejněná v Journal of Clinical and Translational Hepatology zase poukazuje na problémy s činností ledvin. Někteří pacienti dokonce museli chodit na dialýzu.
Dlouhá rekonvalescence
V současné době je praxe taková, že pokud koronavirus vyvolá oboustranný zápal plic, chodí lidé po propuštění z nemocnice na pravidelné prohlídky k pneumologovi. Vyléčení bez plicních komplikací jsou převedeni ke svému praktickému lékaři a ten podle potřeby předepisuje další léčbu.
Někteří pacienti vyléčení z onemocnění covid-19 totiž pociťují i po odeznění intenzivnějších příznaků únavu, trpí bolestmi hlavy, svalů nebo nechutenstvím. Už sice nejsou nemocní, ale jejich rekonvalescence trvá velmi dlouhou dobu.
V souvislosti s ohniskem nákazy na Dole Darkov přibylo dalších 33 nakažených covidem-19 |
„Právě tato okolnost mě přivedla na myšlenku, jak zkrátit dobu nutnou k jejich zotavení,“ říká Ladislav Špišák, předseda rady výzkumné instituce Institut lázeňství a balneologie a lékařský ředitel lázeňského hotelu Savoy Westend v Karlových Varech.
Vychází z faktu, že s léčbou nemocí jater, ledvin a komplikací zažívacího traktu mají v západočeských lázních dobré zkušenosti. Proto odborník doporučuje pacientům vyléčeným z covidu-19 rehabilitační a rekonvalescenční léčbu ve vhodných lázních. Ty je možné předepsat zejména po komplikovaném zánětu plic a po akutním onemocnění jater.
„Léčbu je třeba uskutečnit nejdéle do šesti měsíců od počátku onemocnění a optimálně v délce tří týdnů,“ poznamenává doktor Špišák.
Experimentální i klinické studie prokázaly, že například pití karlovarské minerální vody podporuje tvorbu žluči v jaterních buňkách a zároveň zlepšuje pohyb žluči v žlučových cestách. Oba tyto procesy působí příznivě na obnovu jaterních buněk. Jako součást rekonvalescence se doporučují fyzioterapeutické procedury, například inhalace minerálky a postupné zvyšování tělesné kondice cvičením nebo chůzí po lesních cestách.
Řada publikací rovněž udává, že koupele i slatinné a bahenní zábaly pozitivně ovlivňují imunitní funkce lidského organismu.
Sedm tisíc vyléčených
O své myšlence mluvil Ladislav Špišák například s přednostou Kliniky infekčních chorob profesorem Petrem Husou z Fakultní nemocnice Brno. „Kolegu to velice zaujalo a uvažuje o tom, že bude pacienty vyléčené z covidu-19 posílat do vhodných lázní,“ říká Špišák a zdůrazňuje: „K lázeňské rekondiční a rehabilitační léčbě budeme přijímat pacienty, kteří už mají negativní test na covid-19. Chceme tak zajistit největší možnou bezpečnost a na nejnižší míru snížit riziko možné nákazy.“
V prvním týdnu léčby podstoupí pacienti vyšetření na stanovení hladiny specifických protilátek a biochemické vyšetření jaterních, ledvinných a metabolických funkcí. V závěru léčení potom odborníci vyhodnotí zdravotní stav včetně laboratorních vyšetření. „Na základě vyplněného dotazníku pak posoudíme také efekt léčby na psychiku a tělesný stav,“ říká odborník.
V České republice žije nyní přes 7000 lidí vyléčených z onemocnění covid-19. Kolik z nich bude potřebovat následnou péči, se teprve ukáže.
