Procitnutí z „ledového spánku“ jim zajistí opětovné ohřátí na běžnou tělesnou teplotu.Při léčbě neplodnosti se už dlouho používá zmrazení spermatu mužů či embryí vzniklých oplozením ve zkumavce. Relativně nedávno přibylo mezi tyto postupy i zmrazování vajíček. Ženy se k němu uchylují z různých důvodů.
Při chemoterapii nádorových onemocnění hrozí pacientkám v reprodukčním věku nevratné poškození vajíček a doživotní neplodnost. Vajíčka lze zachránit tak, že se žena před léčbou podrobí hormonální stimulaci. Dozrálá vajíčka jí pak lékaři odeberou, zmrazí a uloží do kapalného dusíku. Pokud se žena po uzdravení rozhodne pro mateřství, stačí vajíčka rozmrazit, oplodnit „ve zkumavce“ partnerovými spermiemi. Vzniklé embryo potom lékaři implantují do dělohy nastávající matky. Zamrazit si dávají vajíčka třeba i ženy, jež se rozhodly pro změnu pohlaví.
Otazníky nad úspěšností
Ve Velké Británii se za posledních pět let zvýšil počet žen podstupujících mrazení vajíček dvaapůlkrát. Respektovaný britský Nuffield Council on Bioethics nyní zveřejnil zprávu, v níž komise vedená genetičkou Frances Flinterovou rozebírá etická dilemata spojená se zmrazováním vajíček. Zatím se nezdá, že by děti narozené ze zmrazených vajíček čelily s větší četností nějakým zdravotním problémům.
Frances Flinterová a její spolupracovníci ale konstatují, že celá procedura není bez rizika pro ženy. Hormonální stimulace s sebou nese nebezpečí nadměrné reakce organismu na podané preparáty. Ani při odběru vajíček nelze komplikace zcela vyloučit.
Zanedbatelná není ani průvodní psychická zátěž. Pacientky se strachují, jak procedura dopadne a zda si uchovají naději na početí biologicky vlastních dětí.
Vedle mrazení vajíček z medicínských důvodů se rozmáhá i mrazení motivované ryze společensky. Nejčastějším důvodem, proč se pro něj ženy rozhodnou, je fakt, že zatím nenašly vhodného životního partnera. Přitom si uvědomují, že jim biologické hodiny neúprosně ukrajují z času, kdy ještě mohou založit rodinu. Výjimkou ale nejsou ani ženy, jež si chtějí nejprve vytvořit adekvátní zázemí a teprve pak se věnovat mateřství.
O úspěšnosti celé procedury není v lékařské literatuře zatím mnoho informací. Je to tím, že zmrazování vajíček nemá dlouhou historii a počet dětí narozených ze zmrazeného vajíčka je omezený. Není však pochyb o tom, že šance na úspěch klesá, rozhodnou-li se pro zmrazení vajíček ženy ve věku nad 35 let.
Tým Frances Flinterové ve zprávě pro Nuffield Council on Bioethics konstatuje, že kliniky nabízející zmrazení vajíček neposkytují vždy pacientkám či klientkám všechny dostupné údaje. Neseznámí je v plném rozsahu s riziky a také o šancích na narození dítěte je informují jen mlhavě.
Pojistka nebo loterie
Flinterová a její spolupracovníci se pozastavují nad faktem, že vajíčka odložená do tekutého dusíku nakonec využije k početí dítěte jen velmi málo žen. Vysvětlení je prosté. Obavy, že nenajdou vhodného otce svých dětí, se v řadě případů ukážou jako liché. Tyto ženy pak otěhotní zcela přirozenou cestou a dočkají se rodiny bez toho, že by musely sáhnout po zamrazených vajíčkách.
Ženy vidí v této proceduře „pojistku“ pro případ, že by jim menopauza zabránila v mateřství dřív, než najdou toho správného životního partnera. S ohledem na relativně nízkou pravděpodobnost otěhotnění po oplodnění rozmražených vajíček však Flinterová hodnotí proceduru nikoli jako „malou domů“, ale spíše jako sázku do loterie. Nereálné představy a přehnaná očekávání žen často se často zrodí pod vlivem agresivního marketingu klinik, jež zmrazení vajíček nabízejí. Významně k němu přispívají i sdělovací prostředky, které nejednou přehnaně zdůrazňují „neúprosné tikání biologických hodin“. Pro zmrazení vajíček „pro jistotu“ se pak podle průzkumů rozhodují i ženy, jež si nejsou jisté, zda si vůbec přejí založit rodinu.
Mrazení jako firemní benefit
Zmrazení vajíček není levná záležitost. Některé firmy na něj svým zaměstnankyním významně přispívají v rámci podnikových benefitů. Rády to pak prezentují jako odstraňování handicapů, s nimiž se ženy potýkají při budování profesní kariéry. Odchod na mateřskou dovolenou znamená pro ženu zhusta pozastavení služebního postupu a v neposlední řadě i zpomalení růstu mzdy.
Tlak na zaměstnankyně
Tým kolem Frances Flinterové ale upozorňuje, že firmy tímto způsobem vyvíjejí na zaměstnankyně nátlak, aby využitím nabízeného benefitu a odložením mateřství projevily „loajalitu“ vůči zaměstnavateli. „Od mužů nikdo nic podobného nepožaduje a nedá se ani předpokládat, že by zaměstnavatelé rozšířili tento benefit na ženy s nízkými platy,“ píše se ve zprávě. Příspěvek na mrazení vajíček lze považovat za úplatek, za nějž mají ženy firmě obětovat nejlepší léta svého života.
Autoři studie konstatují, že leží-li zaměstnavatelům na srdci rodinné štěstí zaměstnankyň, měli by raději vytvářet lepší pracovní podmínky pro matky s dětmi, jež založily rodinu v mladším věku. Příspěvek na zmrazení vajíček by měl být až tím posledním krokem, jak zaměstnankyním založení rodiny usnadnit.
