Úterý 7. července 2020svátek má Bohuslava 11 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Lovci mamutů kódovali informace pomocí jednoduchých značek

Jednoduché znaky z jeskyně Fontanet ve Francii | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jednoduché znaky z jeskyně Fontanet ve Francii | foto: Reprofoto

Trojúhelníky, kříže, spirály a další schematické znaky objevené na stěnách jeskyní patrně sloužily k uchovávání zpráv. Někteří badatelé je považují dokonce za základ písma.

Jemně stínovaná čtveřice koňských hlav, hned vedle souboj srstnatých nosorožců, kousek dál trojice divokých turů. Stěny jeskyně Chauvet, objevené v roce 1994 na jihu Francie, zdobí úchvatné výjevy. "Zdálo se, že koně vyskočí ze stěny přímo k nám," vzpomíná francouzský archeolog Jean Clottes v časopise New Scientist na první dojmy z jejího průzkumu.

Jenže kromě propracovaných maleb, které téměř ožívají před očima, najdeme v jeskyních i méně okázalé umění. Klikaté čáry, tečky, trojúhelníky a další útvary v sobě ovšem obsahují řadu zajímavých informací, ukazuje výzkum kanadské badatelky zveřejněný v jednom z březnových vydání časopisu New Scientist.

Genevieve von Petzingerová z Victorijské univerzity v kanadské provincii Britská Kolumbie zjistila, že jednoduché značky namalované uhlem či barevnou hlinkou zřejmě sloužily jako komunikační prostředky. A význam těchto kódů byl navíc široce sdílený.

Nešlo jenom o pár náčrtků
"Ještě jako studentka bakalářského stupně jsme chodila na kurzy paleolitického umění k April Nowellové. Všimla jsem si, že se poblíž zvířat na skalních stěnách často vyskytují jednoduché geometrické znaky," vysvětluje Genevieve von Petzingerová pro LN, proč se nenápadným obrázkům začala podrobněji věnovat. A nešlo jen o pár náčrtků. Existují jich stovky. V některých jeskyních dokonce drobné obrázky převažují nad propracovanými malbami zvířat.

Negativni otisky rukou z jeskyně Gargas

"Chtěla jsem se o jednoduchých znacích dozvědět více, ale nedařilo se mi o nich najít žádné informace. Vydala jsem se proto na konzultaci za April. Řekla mi, že tyto symboly zatím vlastně nikdo systematicky nezkoumal," popisuje Genevieve von Petzingerová. Mladá badatelka se to rozhodla změnit. Pod vedením své učitelky začala vytvářet obrovskou databázi symbolů.

"Abych byla upřímná, zpočátku jsem prostě shromažďovala fotografie jednoduchých znaků z jeskyní, a nevěděla jsem, k čemu vlastně dospěji," svěřuje se Genevieve von Petzingerová v e-mailu. S analýzou začala ve Francii, kde byla objevena celá řada slavných jeskyní s malbami z mladšího paleolitu, tedy z období před 10 až 40 tisíci lety. Na tamních skalních stěnách ovšem nechybí ani drobné spirály, siluety ptáků nebo čtverce a další schematické obrazce.

"Jedenáct míst jsem navštívila osobně. Potřebovala jsem zjistit, jak obrázky vypadají ve skutečnosti. Údaje o zbylých lokalitách jsem získávala od vědců, kteří je prozkoumali," vysvětluje Genevieve von Petzingerová.

Symbol kyje namísto ženské postavy
Podařilo se jí nashromáždit informace a fotografie ze 146 míst ve Francii. Zjistila, že 26 symbolů se vyskytuje ve francouzských lokalitách opakovaně. Některé, jako například rovná čára, kruh nebo trojúhelník, byly velmi jednoduché, jiné, třeba v podobě žebříku, stříšky či pera, patřily mezi složitější. Všechny ovšem pocházely z doby před 10 až 35 tisíci lety.

"Během výzkumu jsem hledala odpověď na tři základní otázky," sděluje Genevieve von Petzingerová dále LN. Objevují se stejné znaky v průběhu celého sledovaného období? Vyskytují se na celém území Francie? A nabývají symboly postupně na složitosti?
Na první dva dotazy odpovídá Genevieve von Petzingerová po prostudování své databáze ano.

V případě třetí otázky došla k záporné odpovědi. Složité značky totiž naši předkové kreslili na stěny jeskyní už před 30 tisíci lety. A v této době se navíc již objevuje 70 procent z nalezených symbolů.

Genevieve von Petzingerová a April Nowellová se domnívají, že v sobě jednoduché značky skrývaly složitější významy. Podle nich mohlo jít o takzvané synekdochy, kdy se název části používá jako označení celku.

Vyobrazení klu tak například může znamenat mamuta, lov mamuta nebo cosi spojeného s mamutem. "Je to cesta k zestručnění předávané informace," vysvětluje April Nowellová v časopise New Scientist. V případě koně se zase na skalní stěně objeví pouze hříva čili jakýsi hřeben, místo ptáka pak třeba jeho brk nebo silueta.

Mezi nalezenými znaky byl například symbol kyje podobný číslu jedna. Ten může podle badatelek představovat stylizovanou ženskou postavu. Ostatně když sledujeme etnologické paralely, dozvíme se, že řada kultur využívala klikatou čáru jako symbol vody. Na mnoha místech se také znaky vyskytují v párech, nebo dokonce v ještě větších skupinách. Jako by společně chtěly příchozím cosi sdělit.

Znaky v jeskyni

Databáze z jeskyní
"Vidíme první záblesky základů jazykového systému," domnívá se April Nowellová. Rozruch už ostatně způsobilo, když Genevieve von Petzingerová představila své výsledky na setkání paleoantropologů v Chicagu. Iaina Davidsona, britského specialistu na australské skalní umění, práce nadchla. Podle něj ukazuje, že se tehdejší lidé žijící v různých oblastech vyjadřovali podobně.

"O existenci jednoduchých znaků se ví už dlouho. Jejich systematické utřídění nám ovšem umožní posunout se o velký kus dopředu. Získáme tak vlastně databázi, se kterou budeme moci dále pracovat," chválí kanadský výzkum Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Dolních Věstonicích, který se specializuje na jeskynní malby.

Africké kořeny?
Badatelky kromě detailní analýzy francouzských lokalit přinášejí ve spolupráci se zahraničními kolegy také letmé srovnání s jinými kouty světa. Stejné značky jako ve Francii najdeme i na stěnách jeskyní v jiných státech, a dokonce i na dalších kontinentech. Třeba ve Španělsku, na jihu Afriky nebo v Austrálii. Čtyři symboly máme i v Mladečských jeskyních na Moravě.

V jihoafrické jeskyni Blombos se už dříve našly dva kusy pečlivě vyhlazené okrové hlinky. Někdo do nich před 77 tisíci lety vyškrábal geometrický motiv. Šířily se tedy jednoduché symboly z africké kolébky do celého světa? Iain Davidson, který identifikoval 18 značek v Austrálii, o tom přesvědčený není. Podle něj stejné znaky spíše ukazují změnu v uvažování a v pohledu na svět.

Malby z francouzské jeskyně Chauvet

Jean Clottes se zase domnívá, že značky byly něco víc než běžné denní záznamy. Mohly mít nějaký spirituální rozměr nebo vztah k nadpřirozeným silám. Snad hrály určitou roli během náboženských obřadů nebo pomáhaly odvyprávět určité mýty.

Rossettská deska chybí
Jednoduché obrázky ostatně nejspíše představovaly vůbec první pokus trvale zachovat určité informace. "Tyto symboly umožňovaly lidem sdílet data přesahující hranice jejich individuálního života," upozorňuje April Nowellová. Nemohly se stát vlastně jakýmsi zárodkem písma? "V Lascaux jsem skutečně uvěřil, že se tehdejší lidé dostali velmi blízko k abecedě," prohlásil prý krátce před svou smrtí slavný francouzský antropolog André Leroi-Gourhan, který se jednoduchými znaky v jeskyních také zabýval.

Kanadské badatelky se takovým úvahám rozhodně nebrání. Trojúhelníky, hřebeny a další znaky v jeskyních podle nich často vystupovaly jako piktogramy – stylizované obrázky, které na první pohled cosi sdělují. Z piktogramů později vznikalo obrázkové písmo. Jenže cesta nemusela být právě přímočará.

"Přechod od piktogramů k hieroglyfům a ke skutečné abecedě je podmíněn změněnou společenskou situací, a především požadavky a funkcemi, které měl na lidskou komunikaci teprve starověký stát," uvádí profesor Svoboda. Upozorňuje ovšem také, že existují místa, kde jsou schematické obrázky srovnané tak, že by mohly představovat určitý nápis.

Otázkou zůstává, co přesně jednotlivé znaky vyjadřovaly. Rossettská deska, jež by posloužila jako klíč k jasnému překladu, odborníkům zatím chybí. A nejspíše ji ani nikdy nebudeme mít k dispozici.

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...