O nových technologiích, které pomohou vyřešit problematické napájení přenosných zařízení slýcháme docela často. Ať už se jedná o celkem realistické vize palivových článků zásobených vodíkem nebo etanolem, či naprosto utopistické představy o miniaturních atomových reaktorech, vždy taková zpráva zapadne a vše zůstává při starém.
Výrobci nám do přístrojů nutí stále větší a jemnější barevné displeje, rychlejší procesory, navigační čipy a mnoho dalších doplňkových funkcí. Kapacita baterií přitom zůstává stále stejná, nebo se dokonce ve snaze o módní rozměry zařízení zmenšuje.
Je tedy zcela očividné, že stávající vývoj není trvale udržitelný a že bude muset přijít průlomový objev. Mohl by jím být ten ze Stanfordu, možná právě proto, že působí ze všech možných nejrealističtěji.
Žádným zásadním způsobem totiž nemění princip fungování baterií. Jen namísto uhlíku pro vázání lithia používá křemík. Ten ho umožňuje navázat daleko více, a tak zvýšit kapacitu baterie, ovšem kvůli jeho vlastnostem jej až dosud nebylo možno použít. Toto omezení se však stanfordským vědcům podařilo obejít za pomocí nanotechnologií.
Údajně tak lze zvýšit kapacitu baterií až desetinásobně. Co je však zajímavější: mají probíhat jednání s výrobci akumulátorů o zavedení tohoto objevu do praxe. Nově vyráběné články by pak mohly být zpětně kompatibilní se současnými zařízeními.
Anketa
Jak často nabíjíte svůj mobil?
