"Nejde o zásadní objev," namítá bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes. Ribozomy jsou známy už desítky let a ocenění vědci pouze velmi podrobně a do nejmenších detailů popsali jejich strukturu. "To je samozřejmě významný krok kupředu, ale nejde o poznání nového principu. Navíc mám pocit, že Nobelův výbor přihlédl k faktu, že podrobnější poznatky o ribozomech nacházejí stále větší uplatnění v praxi při vývoji nových léčiv".
"Totiž fór je v tom, že ribozomy bakteriální se liší od ribozomů vyšších živočichů, třeba lidských, takže je možné na základě srovnání struktury obou potom navrhovat specifické látky, které budou reagovat jenom s bakteriálními ribozomy a ne s lidskými," vysvětloval Pačes. To je velmi důležité, protože tak budou selektivně ničit jenom bakterie a nebudou oslabovat lidský organismus, dodal.
Čtěte více |
Ocenění vytvořili pomocí rentgenové krystalografie trojrozměrné modely, které to, jak se na jednotlivé ribozomy vážou různá antibiotika, ukazují na atomární úrovni. "Tyto modely se nyní používají při vývoji nových antibiotik, která přímo pomáhají zachraňovat životy a snižovat lidské utrpení," uvedla ve zdůvodnění Švédská královská akademie věd, která oceněné nazvala "bojovníky proti vzrůstající vlně neléčitelných infekcí".
Pačes připomněl, že Steitz navštívil spolu se svou paní v roce 1968 Prahu ještě před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Účastnil se ještě jako začínající vědec kongresu Federace evropských biochemických společností. "Byli tu jako mladý manželský pár," vzpomínal Pačes, který pomáhal také jako mladý vědecký pracovník kongres organizovat.
