6. září 2019 4:03 Lidovky.cz > Relax > Věda

Nenávist se šíří z ‚temných tůní‘. Co podniknout proti šířící se nenávisti na internetu?

Co podniknout proti islamistům, rasistům nebo neonacistům, kteří se organizují... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Co podniknout proti islamistům, rasistům nebo neonacistům, kteří se organizují... | foto: Lidové noviny

Co podniknout proti islamistům, rasistům nebo neonacistům, kteří se organizují na sociálních sítích? Američtí vědci nabízejí strategie pro boj se skupinami šířícími nenávist po internetu.

Letos v březnu zastřelil osmadvacetiletý Australan Branton Tarrant jedenapadesát lidí a dalších devětačtyřicet zranil. Záběry z řádění v mešitě v novozélandském Christchurchi vysílal v přímém přenosu na Facebooku. Pár minut před atakem zveřejnil na internetu rasistický manifest. Dlouho před tím se angažoval na webových stránkách několika rasistických hnutí. Jeho případ dokládá, jak významnou roli hraje v rozdmýchávání nenávisti internet a sociální sítě.

Boj s nenávistí šířenou po internetu je přitom bezzubý. Po christchurchském masakru byly Tarrantovy příspěvky z webu vymazány a novozélandské úřady zakázaly šíření jeho manifestu. Z internetového světa Tarrant přesto nezmizel. Jeho dopisy z vězení se objevily na webech 4chan a 8chan. K jeho manifestu se zájemce dostane několika úhozy do klávesnice počítače. Stejně snadno lze na sociálních sítích vyhledat skupiny, které spojuje nenávist k židům, muslimům, křesťanům, imigrantům, konzumentům masa nebo k ženám.

Tým vedený Neilem Johnsonem z Univerzity George Washingtona ve Washingtonu uskutečnil analýzu fungování skupin šířících nenávist v internetovém prostředí včetně sociálních sítí Facebook a VKontakte. Výsledky zveřejnil přední vědecký týdeník Nature.

Mucholapka nenávisti

„Předpokládali jsme, že skupiny šířící nenávist budou na internetu uspořádány jako zboží v supermarketu. Bílí rasisté tu budou na jednom regálu, antisemité na druhém a mizogynové na dalším. Ale odhalili jsme něco úplně jiného. Jde o plynulé spektrum, kde jeden typ nenávisti prosakuje do druhé. Je to jakási superpropletená mucholapka, která lidi zatahuje do široké, neustále se proměňující internetové nenávistné komunity,“ říká Neil Johnson v rozhovoru pro vědecký týdeník Science.

Vědci se na webech s nenávistným obsahem zaměřili na odkazy uváděné jednotlivými přispěvateli. Důležitější než odkazy uvnitř skupiny se ukázalo propojení mezi různými skupinami. „Jedním odkazem mezi 10 000 neonacisty v Británii a 10 000 novozélandskými neonacisty a pak dalším odkazem na 10 000 amerických neonacistů je dvěma kroky sdruženo 30 000 lidí se stejným typem nenávisti,“ vysvětluje Johnson.

Lidé s podobnými názory jsou zapojeni do většího počtu skupin na různých sociálních sítích. Propojení mezi těmito sítěmi, tzv. dálnice nenávisti, vznikají zvláště rychle v situacích, kdy se lidé na některé ze sociálních sítí cítí kontrolovaní a omezovaní. Johnson uvádí jako příklad Nikolase Cruze, který v únoru 2018 zastřelil ve škole ve floridském Parklandu sedmnáct studentů a učitelů.

Cruz sympatizoval s Ku Klux Klanem. Lidé s podobnými názory se po parklandském masakru ocitli na Facebooku pod tlakem. Začali si proto předávat odkazy na skupiny s podobnými názory sdružené na jiných sociálních sítích a např. na ruském VKontakte nacházeli přívětivější prostředí. Následně už nesdíleli odkazy na skupiny mimo tuto sociální síť, ale jejich vzájemná provázanost uvnitř skupiny významně narostla. Johnson takové uspořádání nenávistných skupin označuje jako „temné tůně“. Podobná „temná tůň“ vznikla i na Facebooku poté, co ukrajinská vláda zakázala sociální síť VKontakte. Vyznavači Ku Klux Klanu využili toho, že Facebook nerozeznal text v azbuce a vytvořili si v této sociální síti velmi aktivní skupinu.

Kvarteto strategií

Johnson a jeho spolupracovníci navrhují několik strategií pro boj s nenávistí šířenou po internetu. Doporučují ze sociálních sítí odstraňovat jen menší skupiny a ty velké nerušit. Malé skupinky se obvykle rozrostou ve velké, vlivné skupiny, jejichž aktivitě se dá jen těžko bránit. Takhle by byly zničeny v samém zárodku. Z velkých skupin navrhují vědci odstraňovat jen menší část uživatelů, protože to nevyvolá silnou protireakci, např. soudní žaloby.

Další navrhované postupy považují odborníci za kontroverznější. Počítají s cíleným vytvářením „pátých kolon“. Na síti by byl např. podporován vznik skupin, které by propagovaly opačné názory než skupiny šířící nenávist. Působily by jako jakýsi imunitní systém, který „neutralizuje“ vliv nebezpečných skupin.

Řada skupin šířících na sociálních sítích nenávist razí zcela protichůdné názory. Johnson proto doporučuje, aby správci sociálních sítí vytvářeli uměle skupiny určené především ke zprostředkování kontaktu mezi antagonistickými nenávistnými skupinami. Vzájemná konfrontace by tyto skupiny výrazně oslabila. „Když vnesete do skupin informační šum, jejich vnitřní komunikaci to vykolejí,“ říká.

Expertka na internetové prostředí Sarah Robertsová z Kalifornské univerzity v Los Angeles ale upozorňuje na rizika, jimž budou čelit „agenti“ nasazení proti nenávistným skupinám. „Jakou by měli tito lidé při plnění svých úkolů podporu? Jak by byli vyškolení pro zvládání konfliktů? A co by se stalo, kdyby se vzájemná konfrontace přesunula z prostředí internetu do reálného světa a přerostla v násilí?“ ptá se Robertsová.

Australská psycholožka Ana-Maria Bliucová z Univerzity Dundee se dokonce obává, že nasazení „agentů“ proti skupinám šířícím nenávist situaci neuklidní, ale napětí mezi nimi a společností ještě více vyhrotí.

Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?
Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že mateřské školky navštěvuje více dvouletých dětí oproti dřívějšku. Naopak ne všechny předškoláky, kteří mají předškolní docházku povinnou, rodiče do školky přihlásí. Jaké jim hrozí sankce?