8. října 2014 12:53, aktualizováno  17:08 Lidovky.cz > Relax > Věda

Nobelovu cenu za chemii si odnesli tvůrci fluorescenčního mikroskopu

Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner - letošní laureáti Nobelovy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner - letošní laureáti Nobelovy... | foto: Twitter.com

STOCKHOLM Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd.

Objevy zmíněné trojice vědců umožňují vidět prostřednictvím mikroskopů jemnější detaily, než tomu bylo dříve. Nové metody, díky nimž lze pozorovat molekulární procesy v reálném čase, přispívají k pochopení takových nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, konstatovala akademie.

Dlouhou dobu se zdálo, že optická mikroskopie nemůže dosáhnout lepšího rozlišení, než je polovina vlnové délky použitého světla (maximálně 0,2 mikrometru). Letošním laureátům Nobelovy ceny za chemii se to podařilo překonat s pomocí fluorescenčních molekul. Díky nim může optický mikroskop nahlížet do nanosvěta. Ocenění experti „vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením... přenesli optickou mikroskopii do nanoúrovně“, konstatovala švédská akademie.

Profesor Ole Kiehn vyhlašuje vítěze Nobelovy ceny za lékařství.

Profesor Ole Kiehn vyhlašuje vítěze Nobelovy ceny za lékařství.

Optická mikroskopie má podle experta Josefa Lazara z Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity před sebou ještě velkou budoucnost a rozvoj, velký krok kupředu nicméně zaznamenala díky dnes oceněným vědcům. Zlepšila práci vědců po celém světě. „Je potřeba vyvinout fluorescentní molekuly, které budou mít lepší vlastnosti právě pro tyto superrezoluční techniky. Tam rezervy jsou,“ řekl. Vědci pak budou podle něj moct dosáhnout ještě lepšího optického rozlišení a zároveň také získávat obrázky rychleji. To by umožnilo sledovat pochody v reálném čase v buňkách a živých organizmech.

V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčcích, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský poznamenal, že letošní Nobelova cena za chemii směřuje spíše do oboru biofyziky a mikroskopie. „Dovedl bych si představit, že by to Betzig, Moerner a Hell dostali spíše za fyziku nebo dokonce biologii a medicínu,“ konstatoval.

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.

Ve čtvrtek literatura, v pátek mír

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů - americko-britský vědec John O’Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi - za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Lidovky.cz, ČTK

Najdete na Lidovky.cz