Čtvrtek 28. května 2020svátek má Vilém 15 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

O vítězi voleb rozhodne tvář

Volby - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Volby - ilustrační foto. |

Děti i dospělí se při volbě „schopného vůdce“ rozhodují naprosto stejně iracionálně, zjistili švýcarští vědci.

Tvář člověka je pro nás důležitější než jeho skutečné kvality. V tom se svět nezměnil přinejmenším od dob Platonových. Tvrdí to ve své nejnovější studii zveřejněné vědeckým týdeníkem Science ekonomové John Antonakis a Olaf Dalgas z univerzity ve švýcarském Lausanne.

Příliš charizmatický kapitán
Platon rozhodně nepatřil mezi velké přívržence aténské demokracie, při hledání možných kritických úhlů však rozhodně nebyl nenápaditý. Ve spise Republika si posloužil podobenstvím o lodi s poněkud nekompetentním velitelem: „Představte si loď, která má kapitána, jenž je vyšší a silnější než kterýkoli muž z jeho posádky, ale na druhé straně poněkud nedoslýchá, stejně nespolehlivý má i zrak a nevyniká nijak ani v mořeplavbě.“

Takový člověk – ač ke své funkce zcela nezpůsobilý – se na ni snadno může dostat. Posádka lodi (v Platonově smyslu samozřejmě obyvatelé státu) si nedokáže vybrat skutečně schopného kapitána, protože je do značné míry ovlivněna jeho vzhledem.

I když naše demokracie se od té řecké dost liší, stále platí, že lidé hodně spoléhají na první dojem. Voliči, kteří se rozhodují, komu dají své hlasy, nejsou výjimkou. Můžou sice prvotní dojem korigovat podle informací, které o kandidátovi dodatečně získají, ale k tomu se moc nemají. Soud založený na prvním dojmu má překvapivě tuhý kořínek.

Kdy se vyplatí experimentovat na dětech O tom, že se lidé ve volbách skutečně řídí podle vzhledu kandidátů, se Antonakis a Dalgas přesvědčili v experimentu, ve kterém bezmála sedmi stům dospělých Švýcarů ukazovali fotografie dvojic protikandidátů z francouzských parlamentních voleb, které se konaly roku 2002. 

Švýcarští dobrovolníci dostali za úkol vybrat z každé dvojice „schopnějšího“ kandidáta. Přestože nedostali o uchazečích o mandát žádnou další informaci amohli hodnotit jen jejich vzhled, strefili se do skutečných výsledků voleb v 72 procentech.

Mohla se při výběru úspěšnějšího kandidáta uplatnit životní zkušenost, jež by nám dovolila vyčíst z tváře nějaké známky skutečných schopností?
Na tuto otázku se pokusili Antonakis a Dalgas najít odpověď v podobně strukturovaném pokusu, při němž vybíraly „schopnějšího“ kandidáta děti.

Nerozhodnutí voliči „lžou“
V počátečních fázích volební kampaně uvádějí výsledky průzkumů obvykle značný podíl „nerozhodnutých“ voličů. Volební štáby v mnoha případech cílí závěrečnou fázi volební kampaně právě na tuto skupinu.

Výzkum amerických psychologů provedený během posledních prezidentských voleb v USA ale dokazuje, že mnozí „nerozhodnutí“ lidé jsou v podvědomí pevně rozhodnuti, tvrdí na základě svých výsledků tým pod vedením Briana Noseka z University of Virginia.

Psychologové využili veřejné webové stránky harvardského projektu „Project Implicit“, ve kterém si mohou lidé otestovat své tendence při rozhodování nejrůznějších otázek.

Čtyři tisíce Američanů si na nich otestovaly svůj vztah k oběma kandidátům na úřad amerického prezidenta. Patnáct procent respondentů tvrdilo, že ještě nejsou rozhodnuti, zda budou volit Obamu, či McCaina.

Odpovědi v testu těchto „nerozhodnutých“ voličů ale jasně dokumentují, že mnozí z nich jednoznačně preferovali jednoho z kandidátů. Jiné studie dokázaly, že se voliči při vlastních volbách většinou drží rozhodnutí, jež jim dávno předtím uzrálo v podvědomí.

Pro své pokusy získali švýcarští vědci 681 dobrovolníků ve věku od pěti do třinácti let. Nechali je hrát počítačovou hru, při které hráč putuje spolu se starými Řeky z dobyté Troje do Odysseova rodiště na ostrově Itaka. V jedné fázi hry si měly děti vybrat kapitána lodi. 

Vědci jim nabídli opět fotografie dvojic protikandidátů z francouzských voleb v roce 2002. Děti tedy řešily v rámci hry stejnou úlohu jako starší dobrovolníci v prvním pokusu.

Vybíraly schopnějšího muže výhradně na základě jeho vzhledu. Děti dosáhly úplně stejného výsledku jako dospělí. Navzdory minimu často vzývaných „životních zkušeností“ vybraly i nedospělé děti v 71 procentech případů za kapitána korábu muže, který vyšel vítězně ze soutěže o hlasy zletilých. Určujícím kritériem byl vzhled, a nikoli osobní kvality.

„Výsledky našich pokusů dokazují, že když voliči přistupují k jednomu z nejdůležitějších úkolů demokracie, nezvažují adekvátním způsobem informace o skutečných kvalitách politických kandidátů,“ konstatují Antonakis a Dalgas v závěru studie.

Premium

Bubeník z Mandrage: Víťa sebral odvahu, kterou nikdo z nás nenašel a rozsekl to

Volby - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na bicí hraje od svých devíti let. V deseti s kamarádem Víťou Starým založil kapelu Mandrage, která se za devatenáct...

Premium

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Volby - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Premium

Leoš Mareš: Není to jen o talentu, ale o schopnosti si peníze udržet

Volby - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Krach, zhroucení, deprese, obavy o budoucnost a pátrání po smyslu vlastní existence. To jsou emoce, které v těchto...