Vysoce rozvinuté symbolické myšlení napomohlo člověku ke vzniku lidské řeči a odlišilo nás od zvířat. Ostatní savci dokážou uvažovat v symbolech jen velice omezeně. Proto vědce zaskočilo zjištění, že jihoamerické opice malpy kapucínské jsou schopny pochopit funkci platidel.
Vědci z italsko-amerického týmu vedeného Elsou Addessiovou z římského Consiglio Nazionale delle Ricerche nesvěřili malpám skutečné peníze. Nahradili mince a bankovky drobnými předměty a opice nejprve naučili vyměňovat tato platidla za různé pamlsky. Například za plastikový hrací žeton dostaly malpy oblíbenou sušenou meruňku. Mosazný háček mohly vyměnit za kousek mnohem méně oblíbeného sýra.
V další fázi pokusu si malpy vybíraly mezi různými potravinami a stanovily tak žebříček popularity pamlsků. Vědci volili porce tak, aby se jeden kousek nejoblíbenější potravy vyrovnal v očích opice dvěma porcím méně oblíbených pamlsků nebo čtyřem kouskům nejméně oblíbené potraviny.
Dále vědce zajímalo, jestli se znalost rovnice „jeden kousek meruňky = čtyři kousky sýra“ promítne do volby opic i v případě, že dostanou na vybranou mezi plastovými hracími žetony a mosaznými háčky. Malpy zvládly úkol napůl.
|
Text studie najdete zde. K článku je připojeno několik filmů zachycujících výměnu žetonů mezi opicemi a výzkumníky. Na tomto příkladu si opička Carlotta vybírá mezi jedním gumovým žetonem s hodnotou kousku parmazánu a čtyřmi háčky za něž dostane po jednom slunečnicovém semínku. |
Při volbě skutečných potravin nezaváhaly. Pět kousků sýra pro ně mělo vyšší hodnotu než jedna meruňka. Také mosazným háčkům přisoudily mnohem nižší hodnotu než plastovým žetonům. Vidí tak za háčkem sýr a za žetonem meruňku.
Háčky se ale ukazovaly jako mnohem „slabší měna“ než žetony. Aby se malpy vzdaly žetonu, museli jim vědci nabídnout mnohem více háčků, než kolik odpovídalo skutečné „kupní síle“ obou symbolických platidel. Výsledky studie zveřejnil veřejně přístupný časopis PLoS ONE, a tak je studie k nahlédnutí na adrese www.plosone.org. „Malpy jsou schopny stejného rozhodování jak se skutečnou potravou, tak i se symbolickými předměty,“ shrnula výsledky Addessiová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.
„Rozhodování o symbolických předmětech je pro ně ale výrazně obtížnější.“ Potíže při výběru různě cenných symbolů nejsou nijak neobvyklé. Mají je například i malé děti. Kalkulace se symbolickými předměty zvládají až ve vyšším věku. Ostatně ani dospělí lidé se nechovají v podobných situacích vždycky úplně racionálně. Při nákupech například utrácíme mnohem ochotněji „abstraktní“ peníze ukryté na platebních kartách než skutečné bankovky a mince přímo z peněženky.
Malpy dělí od člověka asi 35 milionů let samostatného vývoje. Přesto je u nich patrný základ symbolického myšlení. Opice mají s rozhodováním o symbolech potíže, ale v principu je zvládají. „Proto nás hodně překvapilo, když jsme odhalili tuto schopnost u živočicha, který je člověku evolučně tak velmi vzdálený,“ přiznala Elsa Addessiová. Kořeny lidského symbolického myšlení tak zjevně sahají mnohem hlouběji do minulosti, než jsme si ještě nedávno mysleli.
