Otrava mořským vzduchem

Mořská voda zahlcená prvoky, bakteriemi nebo jednobuněčnými řasami může skrývat smrtelné nebezpečí. Někteří prvoci produkují prudké nervové jedy, schopné ohrozit dokonce i člověka.

Nejčastěji se lidé otráví konzumací škeblí a další mořských živočichů. Tito tvorové se živí filtrováním mořské vody. Během „rudých přílivů“ zachytí bezpočet prvoků produkujících neurotoxiny a nahromadí jedy ve svém těle. Hostina z kontaminovaných „plodů moře“ může mít pro neopatrného labužníka fatální následky.

Vzduch s obsahem neurotoxinů
Značné zdravotní riziko představují i toxiny, které se z vod „rudého přílivu“ dostávají do vzduchu ve formě aerosolů. Ve zvýšené míře se nebezpečné aerosoly vyskytují hlavně při pobřeží, kde v příbojových vlnách vzniká bohatá vodní tříšť.

Vzduch s obsahem neurotoxinů z „rudého přílivu“ ohrožuje zdraví všech, kteří tráví delší čas při pobřeží. K rizikovým skupinám patří například záchranáři na plážích nebo milovníci pravidelných dlouhých procházek po mořském břehu. V oblastech, kde je „rudý příliv“ častý, například kolem Mexického zálivu, se proto při přemnožení fytoplanktonu preventivně měří koncentrace neurotoxinů v ovzduší.

Účinek toxických aerosolů byl vždycky považován za přechodný a krátkodobý. To ale není tak úplně pravda. Tým amerických vědců vedený Johnem Ramsdellem z Národního úřadu pro oceány a atmosféru odhalil nečekaný, nebezpečný a přitom dlouhodobý účinek vdechnutých toxinů. Nervové jedy zahrnované mezi takzvané brevetoxiny se po vdechnutí v plicích metabolizují. Jejich nebezpečnost tím neklesá, právě naopak.

Riziko rakoviny plic
Brevetoxiny se mění na molekuly, jež pronikají do nitra buněk plic a tam se vážou na jejich dědičnou informaci. Tyto látky pak mohou poškozovat DNA a narušovat funkce genů. V konečném důsledku může mít takové poškození dědičné informace za následek nádorové bujení.

Zatím není jasné, nakolik jsou buňky plic schopné napravit škody napáchané metabolity z brevetoxinů. Odhad následků komplikuje fakt, že účinek těchto látek přetrvává ještě dlouho poté, co „rudý příliv“ ustoupil, moře se vyčistilo a vše se zdá v pořádku.

Riziko rakoviny plic je spojováno s řadou dlouhodobě působících rizikových faktorů, jako je kouření nebo život ve znečištěném ovzduší. Jak vyplývá z práce Ramsdellova týmu zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives, život v oblastech, kde vznikají během „rudého přílivu“ toxické aerosoly, se do seznamu těchto dlouhodobých rizikových faktorů brzy zapíše také.