Moskvu trápí obří invazivní plzáci španělští |
Vetřelci nejsou jen doménou vesmírných sci-fi, vyskytují se ve zcela pozemské podobě i na naší modré planetě. V poslední době jich dokonce přibylo tolik, že před jejich dalším šířením důrazně varují vědci napříč kontinenty. Řeč je o celosvětové hrozbě invazních nepůvodních druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů, které byly úmyslně i neúmyslně zavlečeny lidmi do oblastí, v nichž se přirozeně nevyskytují. Mnozí z těchto vetřelců se v novém prostředí brzy začnou nekontrolovaně šířit, a tím působí značné škody.
Nikdo z nás by zcela jistě nestál o blízké setkání s původně asijskými komáry tygrovanými (Aedes albopictus), kteří přenášejí řadu nemocí včetně západonilské horečky a horečky dengue. Po světě, včetně Evropy, se šíří v důsledku mezinárodního obchodu s pneumatikami.
S berneškami velkými (Branta canadensis) se v České republice můžeme setkat hlavně v zimě. V Evropě tito ptáci již zdomácněli, působí zde škody zemědělcům na obdělávané půdě, a tím i ekonomické ztráty. Často také představují riziko pro leteckou dopravu.
„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který je hlavním autorem varovné studie zveřejněné v prestižním časopise Biological Reviews.
Nová mobilní aplikace pomáhá chránit ohrožené raky. Nabízí také klíč k určování druhů |
Vědci nárůst biologických invazí připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, jimiž se mohou druhy šířit, a také rostoucímu objemu přepravy. Patří k nim například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu. Kromě mezinárodního obchodu sehrávají podstatnou roli také proměny klimatu a změny ve využívání krajiny.
V této souvislosti Pyšek dodává, že některé země, například Austrálie, Nový Zéland nebo Jihoafrická republika, již začaly téma šířících se predátorů považovat za jednu ze svých národních priorit, a proto investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystém. Osvědčil se systém přísnějších kontrol na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů. Novému Zélandu se díky této ostražitosti daří trvale snižovat objem rostlinných patogenních plísní, které by se rády usídlily na jeho ostrovech.
Na studii zveřejněné v časopise Biological Reviews se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků třinácti zemí Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Nového Zélandu, Severní a Jižní Ameriky. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 000.