Trpký úděl ptačích prvorozenců

V přírodě mají starší sourozenci nad mladšími většinou navrch. Dříve narozená mláďata jsou větší a silnější. Díky tomu se domohou větší porce potravy a svůj náskok nad benjamínky dále zvyšují. Zatímco starší mláďata rostou jako z vody, jejich mladší sourozenci strádají. V krajních případech hynou nebo jsou dokonce silnějšími sourozenci ubiti. O tom, kdo bude mít v hnízdě navrch, často rozhoduje i jediný den náskoku.

Hormonální doping pro prvního i posledního

Ptačí matka ukládá do snesených vajíček porci pohlavních hormonů, které působí podobně jako doping anabolickými steroidy u sportovců. Větší porce hormonů zajistí mláděti rychlejší růst i větší zdatnost. Samičky kanára ukládají během snůšky do vajec stále více hormonů. Mláďata se klubou postupně a bez hormonální podpory by hrozilo, že starší a silnější mláďata budou své mladší sourozence odstrkovat. Nejmladší potomci se ale díky nejsilnější dávce hormonů vyvíjejí nejrychleji a do značné míry tím vyrovnají svůj handicap. Samičky volavek postupují opačně. Největší porci hormonů uloží do prvního sneseného vajíčka. „Doping“ zajistí, že se náskok prvorozence před sourozenci ještě zvýší. Když zavládne nouze a rodiče nestačí nosit dost potravy pro všechna mláďata, sáhne prvorozená volavka k brutálnímu řešení. Své mladší konkurenty napadne ostrými ranami zobáku a nakonec je zabije. Samice některých ptačích druhů vypomáhají vydatnějším hormonálním dopingem potomkům, které zplodily se slabším samcem. Kompenzují tak mláďatům vliv nekvalitních genů.

Vědci byli přesvědčeni, že první mláďata se klubou z nejdříve nakladených vajíček. Americký biolog Keith Sockman z University of North Carolina zjistil zajímavou výjimku z tohoto pravidla u zpěvných ptáků strnadců pruhohlavých z odlehlých oblastí coloradského pohoří San Juan.

Samičky strnadců kladou jedno vajíčko denně. V hnízdě pak sedí na třech a pěti vejcích. Sockman po tři roky pozoroval samičky při snášení a sledoval osudy jednotlivých vajíček a mláďat. Došel k překvapivému závěru. Z vajíček, která snesou samičky jako první, se mláďata často vůbec nevyklubou. Objev bourající zavedenou představu biologzveřejnil na stránkách předního vědeckého časopisu PLoS ONE.

Během snůšky má samička spoustu dalších povinností. Nejvíce času jí zabere shánění potravy. Proto usedá na vejce až ve chvíli, kdy je snůška v hnízdě kompletní.

V té chvíli se také začnou ve vejcích vyvíjet embrya. Vejce snesené jako první je vystaveno nejdelší dobu drsným podmínkám, jež panují v horách San Juan i uprostřed léta.

„V této nadmořské výšce jsou letní noci mrazivé,“ vysvětluje Sockman. „Pro vajíčko, které matka nezahřívá tělem, je to velmi obtížné období. Přes den stoupají teploty naopak dost vysoko a to dovoluje množení mikrobů ve vejci. První snesené vejce může být nakonec vystaveno takovým podmínkám, že se z něj mládě nikdy nevyklube.“

Audio: Poslechněte si zpěv strnadců pruhohlavých

Na první pohled lajdácká péče o vajíčka má podle Sockmana zřejmě vyrovnat rozdíly mezi mláďaty. Při opožděném usednutí na vajíčka je sice často „odepsáno“ první snesené vejce, ale ze zbylých vajíček se s vysokou pravděpodobností vyklubou zhruba stejně silná mláďata. Žádné z nich nemá nad sourozenci výrazně navrch a neodstrkuje je od potravy přinášené rodiči.

Plné znění studie Keithe Sockmanana najdete zde