7. října 2005 14:25 Lidovky.cz > Relax > Věda

Vajíčka vypěstovaná z kůže.

vajíčka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy vajíčka | foto: Lidovky.cz

PRAHA Vajíčko je nejvzácnější savčí buňka. Brzy to už nemusí platit. Kanadští vědci našli způsob, jak v laboratoři pěstovat samičí pohlavní buňky z obyčejné kůže.

Účastníky kongresu o reprodukční biologii konaného v kanadském Quebecu čekal při referátu bioložky Julang Liové z University of Guelph šok. Kanadský tým kultivoval v laboratorních podmínkách buňky, z kterých se tvoří kůže na těle prasečího plodu, a donutil je k proměně v buňky nápadně podobné prasečím vajíčkům.

Význačný americký reprodukční biolog John J. Eppig z Jackson Laboratory označil takto vypěstované buňky za "extrémně zajímavé a vzrušující". "Zdá se, že je možné získat pohlavní buňky z různých typů tělních buněk," prohlásil Eppig.

Julang Liová a její spolupracovníci odebrali z prasečích plodů asi pět milionů kožních buněk a ty pak kultivovali ve speciálním živném roztoku. Většina buněk sedla na dno laboratorní misky a byla pro další kultivaci ztracena. Některé se však i nadále vznášely v živném roztoku a tvořily shluky, v jejichž centru rostla jedna velká buňka.

Vědci přenesli tyto hrozny buněk do dalšího typu živného roztoku, který obsahoval pohlavní hormony podporující růst vajíček. Díky tomu narostla "centrální" buňka v některých hroznech do velikosti 0,10 milimetru a bezmála dohonila normální prasečí vajíčko, jež mívá průměr 0,12 mm. Vzhledem se tyto buňky nápadně podobaly vajíčku a vytvářely rovněž bílkoviny typické pouze pro vajíčka. Některé dokonce zahájily spontánně a bez oplození vývoj v embryo.

Vše kryje patent
Studii týmu z University of Guelph zatím nepublikoval vědecký časopis. Utajeny zůstávají i podrobnosti kultivačního postupu, protože složení živných roztoků si nechali Liová a spol. patentovat. Přesto učinil quebecký referát Julang Liové na přítomné experty silný dojem.

Největší vzrušení zavládlo v kongresovém sálu při promítání snímků vypěstovaných vajíček. Podle Hugha Clarka, který zkoumá vývoj savčích vajíček na McGill University v Montrealu, vypadaly buňky velmi dobře. Měly například vyvinutý ochranný bílkovinný obal, který je typický jen pro savčí vajíčka.

Embryo vzniklé z kůže

Kanadští biologové dokázali uměle vypěstovat prasečí vajíčka schopná dalšího vývoje. Z některých kožních buněk odebraných z kůže prasečího plodu a poté kultivovaných v živném roztoku se vytvořily shluky s velkou buňkou uprostřed. Po přenesení do dalšího typu roztoku čekal na výzkumníky šok: buňky v některých případech dosáhla velikosti běžného prasečího vajíčka. Podobný byl i vzhled.
Vytvářely také bílkoviny typické pouze pro vajíčka. U některých z těchto buněk dokonce spontánně, tedy bez oplození, započal vývoj v embryo.



Tým z University of Guelph ještě čeká hodně práce. Zbývá jim prověřit, zda takto získané buňky správně vyzrávají a zda přitom redukují svou dědičnou informaci na polovinu tak, jak to dělají všechny plnohodnotné pohlavní buňky. Zajímavé bude pozorovat chování vypěstovaných vajíček poté, co do nich bude vnesena spermie.

Reprodukční biologie prožívá období dramatických změn. Po Jonathanovi Tillym z bostonské Massachusetts General Hospital, který odhalil, že u samic savců vznikají nová vajíčka po celý reprodukční život z buněk pocházejících z kostní dřeně, přichází Julang Liová s důkazem, že i v laboratorních podmínkách lze nasměrovat k vývoji ve vajíčka buňky, do kterých by to nikdo neřekl.


Pokud se informace potvrdí, znamená to novou šanci pro léčbu neplodnosti a možná i dalších chorob. U kožních buněk plodu lze bez problému provádět cílené zásahy do dědičné informace. Po oplození vajíček získaných z geneticky modifikovaných buněk by se narodilo zvíře, které by zdědilo pozměněnou dědičnou informaci po matce. Velký zájem by byl například o ovce, které by díky cílenému zásahu do DNA produkovaly v mléce cenné léky.

, Lidové noviny

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!