Ještě v osmdesátých letech devatenáctého století považovali Američané humry za podřadné jídlo. Dnes se z opovrhované stravy pro služebnictvo stala vyhledávaná a drahá pochoutka. Tyto změny se samozřejmě odrážejí také v nabídce restaurací.
Vědce zkoumající velikost rybích populací proto napadlo využít jídelních lístků jako zdroje informací z období, v nichž chybí exaktní pozorování. V rámci projektu nazvaného Historie zvířecí populace moří se povedlo nashromáždit na deset tisíc jídelních lístků z restaurací v tradičních rybomilovných městech ve Spojených státech, jako je San Francisco či Boston.
Výzkumníci nespoléhají jen na dochované jídelní lístky. Jako zdroj informací posloužily i skládky středověkých měst, záznamy klášterů o rybářských sítích či výše daní, které platili rybáři. Vědci nepohrdli ani dokumenty australské rybářské společnosti, které byly objeveny na skládce.
Co je drahé, to je v módě
Cílem projektu je zjistit, které druhy rybáři silně ohrožují a které lze bez rizika lovit. S nájezdy rybářů se dlouhodobě zdárně vyrovnává například sleď baltský (lupea harengus). Úlovky rybářů jsou v jeho případě přibližně stejné posledních 400 let.
U humrů je tomu jinak. Jejich cena vzrostla mezi lety 1880 a 1930 při zohlednění inflace zhruba na pětinásobek. Z jídla chudých se stala luxusní pochoutka.
Podobně průkazný je i případ úšně - malého a pomalu rostoucího měkkýše. Záznamy cen dokumentují, jak se tento druh dostal na pokraj vyhubení. Od dvacátých do čtyřicátých let minulého století stála jedna porce zhruba sedm dnešních dolarů. Intenzivní lovení vedlo k ohrožení druhu a k následnému zákazu lovu. Dnes si v Americe dovážené úšně může dovolit jen dobře situovaný člověk, ceny se pohybují mezi 50 a 70 dolary za porci.
Ceny rybích jídel v restauracích samozřejmě ovlivňovaly i jiné faktory než jen úbytek jednotlivých druhů. Například během velké hospodářské krize ve třicátých letech držela nižší poptávka ceny relativně nízko. Ale obecně lze tvrdit, že ceny odrážejí dostupnost mnoha druhů, říká vedoucí projektu Poul Holm z univerzity v jihodánském Esbjergu. Výsledky výzkumu experti přednesou na konferenci s názvem Minulost oceánů, která proběhne tento týden v dánském Koldingu.
Na okraji propasti
Zjištění, kolik ryb můžeme ulovit bez toho, abychom ohrozili samotnou existenci rybích populací, je prioritou našeho výzkumu, říká Holms. Než se k těmto znalostem dopracujeme, je třeba omezit lov na podstatně nižší úroveň. "Nikdy nebudeme mít dokonalé znalosti," řekl časopisu Nature. " Jenže balancujeme na hraně útesu, takže je mnohem moudřejší udělat několik kroků zpět."
