Neděle 29. března 2020svátek má Taťána 9 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Větám rozumí už dvouleté dítě, vysvětluje psycholog Filip Smolík

Filip Smolík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Filip Smolík | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny

Čerstvý laureát Prémie Otto Wichterleho zkoumá, kdy děti začínají chápat vztahy mezi slovy. Nejdůežitější pro vývoj slovní zásoby jsou podle Filipa Smolíka první tři roky života.

Nechcete se nejdříve podívat do psychologické laboratoře? Filip Smolík nás s fotografem vede do malé, tmavé místností. Uprostřed stojí na stole dvě počítačové obrazovky a prostor za nimi oddělují černé plenty. Tam se ukrývá zázemí pro vědce, na židli před obrazovku si sedne účastník pokusu.

Osobnost

Filip Smolík

Narodil se v roce 1975 v Hradci Králové

Studoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Filozofické fakultě UK v Praze, kde v roce 2000 složil rigorózní zkoušku z obecné psychologie.

Doktorské studium absolvoval v letech 2001 až 2006 na Kansaské univerzitě v Lawrence. Věnoval se hlavně vývojové psycholingvistice, zkoumal, jak děti vnímají gramatiku. Od roku 2002 působil jako postgraduální výzkumný asistent v tamní Laboratoři pro osvojování jazyka.

Už od roku 1996 pracuje v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, začínal jako asistent na částečný úvazek, nyní vede vlastní výzkumy.

Přednáší na University of New York in Prague a na Filozofické fakultě UK.

Zabývá se osvojováním jazyka u dětí a mentální reprezentací jazyka u dětí i dospělých. Věnuje se také vývoji testů pro zjišťování jazykových schopností u dětí.

"Pracujeme hlavně s malými dětmi, většinou ve věku od dvou do šesti let," říká psycholingvista Filip Smolík a dodává, že je s kolegy vyhledává hlavně prostřednictvím inzerátů.

Jak pokusy probíhají?

Menší děti sedí na klíně rodičů a mají před sebou dvě obrazovky. Na každé se objeví trochu jiný obrázek: na jedné třeba maminka hladí dítě, na druhé pak dítě maminku. Zároveň pouštíme z reproduktorů větu ‚maminka hladí dítě‘. A sledujeme, zda se malý účastník pokusu podíval na správnou obrazovku – tedy na tu, která danou aktivitu znázorňuje.

Co zjišťujete?

Zkoumáme, jak děti rozumí gramatice. Pokud zazní ‚kočka honí psa‘, tak i čtyřleté dítě pozná, kdo hraje aktivní roli. I když samozřejmě netuší, že slovo ‚kočka‘ je podmět. My sledujeme, jak si děti jazyk postupně osvojují, co zvládají snadno, a co je pro ně naopak obtížné.

Kdy dítě rozpozná základní vztahy ve větě?

Často už ve dvou letech. Záleží ovšem na typu vět i na konkrétním jazyce. Česky mluvící děti se zřejmě budou díky skloňování orientovat v gramatice lépe než jejich anglicky mluvící vrstevníci.

Co je dále typické pro české děti?

Překvapivě snadno se vyrovnávají s neobvyklým slovosledem. Spojení ‚kočku honí pes‘, kdy se předmět dostává na začátek, lze použít v češtině i v dalších jazycích. Dětem ale většinou poměrně dlouho trvá, než mu porozumí. My jsme však zjistili, že pětileté česky mluvící děti s tím nemají žádný zásadnější problém.

K čemu lze takové poznatky využít?

Jednak lépe porozumíme jazyku. Ale má to i dopady do klinické praxe a pro diagnostiku: Když chceme vyhodnocovat, zda se dítě správně vyvíjí, potřebujeme vědět, co by mělo v určitém věku umět.

Jsou základy jazyka lidem vrozené?

Ano. Vědci se shodují, že schopnost používat jazyk je biologicky zakotvená. Podle některých existují části mozku specializované na osvojení jazyka, vyvinuly se v evoluci jako jakési jazykové orgány.

Podle jiných odborníků jsou biologické základy schopnosti používat jazyk spíše souhrou řady faktorů: například že lidem rychle funguje krátkodobá paměť, dokážou propojovat velké množství informací z různých zdrojů, rádi komunikují, mají vyspělý vokální aparát atd.
O vrozenosti jazyka nemůže být pochyb, to ovšem rozhodně neznamená, že jazyk nelze ovlivnit zkušenostmi.

Jak k tomu dochází?

Nejdůležitější pro vývoj jazyka a zejména slovní zásoby jsou první tři roky života. Když je dítě po třetím roce ve zpracování jazyka horší než ostatní, tak je velká šance, že bude horší i v deseti letech.

Co má tedy zásadní vliv?

Strašně důležité jsou společné aktivity – věnování pozornosti stejným věcem. Například když si s dítětem prohlížíte knížku a sledujete, že se dívá na kočku, a začnete o ní mluvit. Sdílená pozornost hraje významnou roli už před začátkem vývoje jazyka.

Důležitá je hlavně schopnost koordinovat pozornost s dítětem, případně schopnost převést pozornost dítěte nenásilně tam, kam je potřeba. Když to zobecním, měli bychom si s dětmi hodně povídat. Pokud chceme, aby získali bohatou slovní zásobu, musíte ji k nim nějak dopravit. Zapnout televizi nestačí. Dítě potřebuje mluvit o věcech, které má kolem sebe.

Zkoumáte používání jazyka také u dospělých?

Ano. U dětí nás zajímá, co v určitou chvíli znají, u dospělých hlavně to, jak znalosti používají. Zjišťoval jsem například, zda opakování stejných gramatických struktur vede k usnadněnému porozumění. Zatím se mi to nepodařilo moc spolehlivě doložit.

Sledujeme také, jaký vliv mají tvary jednotlivých slov. ‚Voda‘ a ‚doba‘ mají stejnou koncovku. Zpracujeme díky tomu slovo ‚doba‘ snadněji, než když uslyšíme třeba ‚vůle‘ a ‚voda‘? Tak vypadají otázky, kterými se zabýváme. Na první pohled jde o velké detaily, ale podobné výzkumy nám pomůžou odhalit, jak funguje tvarosloví.

Šest let jste strávil ve Spojených státech. V čem se tamní vědecká práce nejvíce odlišuje?

Na vědu je tam nesrovnatelně více peněz. Samozřejmě to vyplývá i ze skutečnosti, že výzkum angličtiny zajímá mnohem větší skupinu lidí než výzkum češtiny.

I způsob práce je jiný. V Česku existuje v sociálních vědách silná tradice samostatných badatelů, zatím jsme si stále moc nezvykli vytvářet týmy, které by měly pevnou strukturu a někdo by je řídil. To se teprve učíme. Ve Spojených státech se naopak pracuje především v týmech, které mají přesně stanovenou hierarchii. Hlavní pracovní silou v nich bývají doktorandi.

Pro doktorandy i postdoktorandy je výzkum hlavní náplní práce. Šéf týmu také zpravidla každému zadává ke zpracování nějakou část svého výzkumného projektu. V Česku si naopak mnohdy doktorand zpracovává svůj výzkum, který nemusí ani příliš souviset s prací šéfa.

Vám se více líbí styl práce v americké laboratoři?

Ano. To byl důvod, proč jsem tam odjel. U nás je také relativně málo týmů, které dělají experimenty zkoumající lidské chování, což je škoda. I když na tom nemusí být nic špatného, protože pokusy představují pouze jednu z metod, jak se dozvědět něco o psychologii lidí. Každopádně jsem odjel do zámoří, abych se naučil věci, ve kterých jsem u nás nikomu moc nemohl koukat pod ruku.

Takže jste si hlavně vyzkoušel, jak experimentovat?
Rozhodně nejen to. Naučil jsem se například, jak psát vědecké články. Měli jsme speciální semináře, kde jsme texty analyzovali. Diskutovali jsme o tom, čemu lze v datech u článků věřit a čemu naopak ne. S ničím podobným jsem se v Česku nesetkal.

Největší přínos pro mě ovšem znamenalo samotné prostředí. Mí kolegové se věnovali podobné problematice, zajímalo je, co dělám, dovedli se kvalifikovaně ptát a mou práci komentovat, což mi strašně pomohlo v rozvoji. Psycholingvistika je v Americe považována za standardní obsah vědecké práce.

U nás ovšem pomezí jazykovědy a psychologie působí stále dost exoticky. A je paradoxní, že lingvisté mají o tuhle práci větší zájem než psychologové.

Nechtěl jste ve Spojených státech zůstat?
Byl jsem tam na Fulbrightova stipendia, takže jsem se musel vrátit. To je jedna z podmínek: člověk nemůže dva roky po ukončení programu pracovat v USA. Má to donutit lidi, aby se vraceli domů a zúročili tam své zkušenosti.

Především mě ale zpět přivedlo, že jsem chtěl pracovat s češtinou. Ta je totiž podobně jako spousta dalších jazyků poměrně málo prozkoumaná. Abychom skutečně porozuměli tomu, co se děje při používání jazyka, potřebujeme znát dobře i jiné jazyky než jen angličtinu.

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Lhaní se dá naučit. Emoce se však obelhat nedají, radí kriminální psycholog

Slovenský kriminální psycholog Ondrej Kubík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Naproti vám sedí podezřelý. Říká pravdu, nebo lže? Kriminální psycholog Ondrej Kubík ví, jak u výslechu přečíst mysl...

Premium

Dojemná záchrana? Nikoliv. MF DNES odhalila síť černého byznysu se psy

Psi z množírny z útulku. V bezpečí. Fenky Rózu a Mašličku MF DNES předala do... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Líbivá záchrana psů z nevhodných podmínek je skvělý byznys. Na jeho financování se podílí česká i německá veřejnost....

Najdete na Lidovky.cz