Sobota 4. dubna 2020svátek má Ivana 11 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Vraha obhájily geny agresivity

DNA na misce vah | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy DNA na misce vah | foto:  Šimon, Lidové noviny

Italský soud v Terstu přihlédl k DNA pachatele a zmírnil trest za vraždu. Takto odůvodněný rozsudek dosud v Evropě nepadl.

Nůž je vhodný pro krájení cibule i pro vraždu. Podobnou roli teď dostává genetika. Analýza DNA doposud odhalovala pachatele a identifikovala oběti. Nyní v Evropě poprvé posloužila k obhajobě vraha.

Muži spáchají až devadesát procent vražd. Ve srovnání se ženami mají jeden chromozom navíc, jsou tedy geneticky odlišní. Kdyby všechny obžalované soudil tribunál v italském Terstu, měli by muži kvůli této jinakosti dostat nižší trest než ženy. Tahle na první pohled absurdní situace není tak úplně mimo realitu, neboť vychází ze skutečného případu.

Příběh, o kterém se právě diskutuje v časopisu Nature, začal v březnu 2007 v Itálii. Alžířan Abdelmalek Bayout v hádce bodl Kolumbijce Novoa Pereze a jednou ranou nožem ho zavraždil. K činu se přiznal a vše se zdálo jasné.

Advokátka založila svoji obhajobu na tom, že její klient byl v době spáchání trestného činu psychicky nemocný. Tři psychiatři to posudkem potvrdili a soudce k polehčující okolnosti přihlédl. Vrah dostal devět let a dva měsíce, o tři roky méně, než je obvyklý trest za vraždu.

Státní zástupce se ale odvolal a v novém soudním řízení vědci znovu zkoumali zdravotní stav obžalovaného. Molekulární neurolog Pietro Pietrini z univerzity v Pise a jeho kolega Guiseppe Sartori z Padovy podrobili Alžířana sérii pozorování. Pomocí moderních zobrazovacích metod prozkoumali jeho mozek a otestovali varianty pěti genů spojovaných s agresivním chováním.

Zkoumali také gen s názvem MAOA, který dává povely k tvorbě určitého enzymu. Ten pak rozhoduje o výšce hladiny serotoninu, dopaminu a dalších neurotransmiterů, které slouží k přenosu signálů mezi neurony. Pokud je mozek těmito neurotransmitery zaplaven, ztrácí člověk kontrolu nad svým chováním.

Posudek znalců z Pisy a Padovy potvrdil u vraha variantu genu MAOA produkující menší množství enzymu, než je běžné. Obžalovaný má kvůli tomu sklony k agresivitě, a lze ho tedy snadno vyprovokovat k násilí. "Jde o významný důkaz, že některé geny v souvislosti s určitou situací vyvolávají u lidí předpoklady pro jistý typ chování," říká v Nature neurolog Pietro Pietrini.

Státní zástupce s odvoláním neuspěl a násilník si odsedí méně než obvykle.

Když převáží síla vědeckého důkazu
Na soudce patrně zapůsobila vnější forma genetického hodnocení. Na první pohled vypadá velmi exaktně. Mnoho papírů, kde je černé na bílém znázorněn každý zkoumaný úsek dědičné výbavy, vše doplněno množstvím dat a údajů.

"Řekl bych, že jde o klasický CSI efekt - přecenění síly vědeckého důkazu," uvažuje Daniel Vaněk, český expert na aplikaci genetiky v kriminalistice. Důvěryhodnost dobrozdání vynikne ještě více při srovnání s mnohdy neurčitými a mlhavými závěry psychologů například o nepříčetnosti pachatele. A co teprve v případě, kdy každý psycholog má jiný názor na psychickou stránku obžalovaného, takže soudce musí vybírat ze dvou, tří, pěti i více expertiz.

Ovšem i genetický pohled má své slabiny. Svědčí o tom značné pochybnosti odborníků, kteří na výzvu časopisu Nature debatovali o zmírnění trestu. Už léta se například diskutuje o tom, do jaké míry je lidské chování předurčeno genetickou výbavou a jaký podíl má výchova a prostředí, kde člověk vyrůstal. Nejistota vědců je v tomto směru značná, což dokazují čísla, která v případě vlivu dědičné výbavy kolísají v rozmezí od dvaceti do šedesáti procent.

Objevitelka MAOA psychiatrička Terri Moffittová z londýnské King's College poukazuje na to, že vliv genu na chování lze posuzovat jen v souvislosti s celým genotypem dotyčné osoby. Podle jejich výzkumů se efekt genu u různých etnik liší. Srozumitelněji řečeno závisí na tom, zda má riskantní variantu MAOA běloch, nebo příslušník jiné rasy. Soud měl tedy brát v úvahu, zda obžalovaný nemá africké předky.

Etnickou příslušnost ale soud nezkoumal a podle Pietra Pietriniho, který posuzoval pachatele, to nebylo zapotřebí. Jako argument uvádí, že vrah nepatřil ani do jedné z etnických skupin, které sledovala studie psychiatričky Moffittové.

Ovšem námitek vůči soudnímu rozhodnutí je více. "Není například zcela jasné, co všechno geny agresivity ovlivňují a jestli jejich ,kriminální‘ efekt neblokují jiné geny," říká pro Nature Giuseppe Novelli, forenzní genetik z římské University Tor Vergata. Zkoumat jednotlivé geny má nízkou výpovědní hodnotu a podle jeho názoru jde o zbytečnou a nákladnou záležitost.

Násilníkem každý druhý
Posudek psychologa záleží většinou na zkušenostech znalce a ty lze těžko exaktně měřit. Analýza jednotlivých úseků DNA je výrazně objektivnější, problém je však s její interpretací. "Vědci nevidí dost detailně do komunikace mezi geny, nepříliš jasné jsou také okolnosti, za jakých se jednotlivá písmena na dvojité šroubovici přepisujív závislosti na sekvenci okolních nekódujících oblastí," říká Daniel Vaněk.

Právě v těchto zatím "bílých místech" našich vědomostí se mohou odehrávat děje výrazně pozměňující funkce genů. Možná dochází k úplně opačným pochodům, než se doposud domníváme. Český expert proto považuje za velmi odvážné posuzovat chování a vlastnosti člověka jen podle DNA. Vždy je nutné vzít v úvahu i vliv prostředí, výchovu i životní zkušenosti.

A je tu další neznámá. Jedna varianta genu MAOA dává pokyn k menší produkci enzymu, který štípe neurotransmitery, takže jejich hladina v mozku stoupá. Ale to nemusí mít jen negativní dopad - člověk může být například aktivnější nebo se rychleji učí. "Zatím v tomto ohledu existují jen dohady," říká Vaněk. Do přihrádky pochybností patří i fakt, že zmíněná varianta genu MAOAje rozšířena přibližně v polovině populace. Patrně přináší nějakou evoluční výhodu, protože jinak by se v takové míře nevyskytovala. A kdybychom brali souvislost s agresivitou zcela vážně, jako to udělal soudce v Itálii, muselo by mít padesát procent lidí agresivní a násilnické sklony.

Jednou možná i v Česku?
Genetické důkazy jsou v našem soudnictví uznávány. Ale omezují se na určování otcovství, identifikaci obětí trestných činů a usvědčování jejich pachatelů. I v těchto případech někdy vznikají o věrohodnosti posudků pochybnosti. Příčinou je nedůsledná kontrola laboratoří provádějících analýzy.

Čáastečným řešením je podle Daniela Vaňka novela zákona o znalcícha tlumočnících. Stávající právní norma existuje v nezměněné podobě už více než čtyřicet let a už roky se čeká na její změnu. Například zavedením paragrafu o povinnosti pravidelně prověřovat odbornou úroveň soudních expertů. To by řady znalců pročistilo a soudci by se pak na jejich posudky mohli více spolehnout.

Může usvědčený vrah dostat nižší trest s odvoláním na geny agresivity také v Česku? Advokáti jsou povinni využít všech povolených prostředků, aby dosáhli pro svého klienta zproštění viny nebo aspoň mírnějšího trestu. Jednou se tedy může případ podobný tomu z Terstu objevit i v u nás. Nic ale nebrání tomu, aby policie na návrh státního zástupce přebila posudek obhajoby spolehlivějšími výsledky. Když důvěryhodná studie smete argumenty ze stolu, genetické dobrozdání nedostane šanci stát se hlavním důkazem. Jako když Ústavní soud před časem odmítl uznat posudky z biomechaniky.

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Lhaní se dá naučit. Emoce se však obelhat nedají, radí kriminální psycholog

Slovenský kriminální psycholog Ondrej Kubík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Naproti vám sedí podezřelý. Říká pravdu, nebo lže? Kriminální psycholog Ondrej Kubík ví, jak u výslechu přečíst mysl...

Premium

Dojemná záchrana? Nikoliv. MF DNES odhalila síť černého byznysu se psy

Psi z množírny z útulku. V bezpečí. Fenky Rózu a Mašličku MF DNES předala do... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Líbivá záchrana psů z nevhodných podmínek je skvělý byznys. Na jeho financování se podílí česká i německá veřejnost....

Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test
Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet domácí CRP test od Veroval. Jeho pomocí dokážete prověřit, jestli vám v těle řádí virový, nebo bakteriální zánět. Jak testy dopadly? A vyplatí se je pořizovat?