Den začínají sklenkou vody s rozpuštěným multivitaminem, oběd spláchnou koktejlem „ochuceným“ vitaminem B a večer pro jistotu spolknou třeba ještě „céčko“. Podobně si obohacuje jídelníček rostoucí počet obyvatel ve vyspělých zemích. V Severní Americe a Evropě po vitaminových doplňcích pravidelně sahá zhruba deset až dvacet procent dospělých. Další miliony spolknou nějakou tu tabletu alespoň příležitostně.
Konzumenti věří, že jim vitaminové doplňky dodají potřebnou energii, ochrání je před mnohými chorobami, a tím jim rovněž prodlouží život. Za uvedené blahodárné účinky jsou ochotni zaplatit velký balík peněz. Jak ale ukazují nové výzkumy, nejde zpravidla o nijak výhodnou investici.
Buněčná stěna pod palbou
Vitaminy A, E, C nebo třeba B6 (zvaný též pyridoxin) se obecně považují za „strážce“, kteří umí odrazit útok volných radikálů. Tyto sloučeniny kyslíku vznikají jako vedlejší produkt buněčného metabolismu a mají značný ničivý potenciál. Obětí jejich „palby“ se může stát buněčná stěna, dědičná informace zapsaná na dvojité šroubovici DNA nebo některá z organel - funkčních orgánů - v buňce. Volné radikály urychlují stárnutí organismu, podílejí se na vzniku kardiovaskulárních chorob, rakoviny a patrně i Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Snižují také výkonnost imunitního systému.
Působí výše uvedené vitaminy skutečně jako takzvané antioxidanty, které odolají zákeřným volným radikálům? Odpověď nedávno zkusili najít italští vědci. O jejich výzkumu v dubnu informoval odborný časopis British Journal of Nutrition. Tým z univerzity v Miláně vedený Serenou Guarnieri zjišťoval, zda má přírodní „céčko“ obsažené v ovoci stejné ochranné účinky jako uměle vyrobený vitamin podávaný třeba v tabletách.
Část účastníků pokusu dostala sklenici čerstvě vymačkaného pomerančového džusu, část vodu s rozpuštěným uměle vyrobeným vitaminem C, kontrolní skupina pak jen cukerný roztok. První dva nápoje obsahovaly po 150 miligramech „céčka“.
Po třech a čtyřiadvaceti hodinách vědci všem dobrovolníkům odebrali vzorky krve. Jak předpokládali, našli vitamin C u prvních dvou skupin účastníků experimentu. Následně badatelé všechny vzorky vystavili působení peroxidu vodíku, látky, která poškozuje dědičnou informaci. Poničení bylo nejmenší v případě krve osob, jež konzumovaly přírodní vitamin C. U cukerného roztoku se dle předpokladů žádné ochranné účinky neprokázaly. Stejně dopadla ovšem i voda s rozpuštěným uměle vyrobeným vitaminem C.
„Zdá se, že jako antioxidant nepůsobí jen samotný vitamin C,“ upozorňuje Serena Guarnieri na internetových stránkách časopisu Nature. Roli mohou podle odborníků hrát i další látky obsažené v pomerančích.
Laboratoř vyměnili za počítač
„V experimentech se potvrdilo, že vitaminy A, C nebo E brání tvorbě volných radikálů, a tedy i zabraňují kyslíkovému stresu. Nikdo však zatím neprokázal souvislost mezi pravidelným pojídáním těchto vitaminových doplňků a nižším rizikem výskytu některých závažných chorob,“ poznamenává lékař a endokrinolog, profesor Vratislav Schreiber.
Slova českého odborníka výmluvně potvrzuje další, a tentokrát velice rozsáhlá studie z nedávné doby. Dánští, srbští a italští badatelé se sami do žádného výzkumu nepustili, zasedli však k počítači a provedli velmi rozsáhlou statistickou analýzu několika set studií sledujících přínos vitaminů A, E, C, beta karotenu a selenu. Posuzovali data nasbíraná při 68 experimentech u téměř čtvrt milionu lidí. Výsledky provedených pokusů byly zveřejněny v 385 článcích.
Ze souhrnné analýzy, kterou v únoru otiskl odborný časopis Journal of the American Medical Association, vyplynulo, že pojídání uměle vyrobených vitaminů zpravidla nemá na lidské zdraví žádný pozitivní dopad. Ba právě naopak. Náruživí konzumenti vitaminových doplňků byli vystaveni zvýšenému riziku úmrtí.
Vpřípadě podávání selenu a vitaminu C výzkumníci žádné negativní, ale ani pozitivní dopady nezaznamenali. Vyvrátili tak zažitou představu o „céčku“ jako elixíru mládí. Další doplňky stravy však provedená analýza postavila do ještě černějšího světla. Užívání vitaminu E zvyšovalo riziko úmrtí o čtyři procenta, beta karotenu o sedm procent a vitaminu A dokonce o celých 16 procent.
Zastánci potravinových doplňků však tvrdí, že výsledky analýzy vážně zkresluje zahrnutí těžce nemocných pacientů. Nelze také očekávat, že antioxidanty zásadně vylepší zdraví po dvaceti letech pravidelného kouření, podotýká Judy Blatmanová z Rady pro výživu ve Washingtonu v populárně vědeckém časopise New Scientist. „Sedmdesát procent sledovaných osob bylo zcela zdravých,“ oponuje námitkám Christian Gluud, jeden z šéfů mezinárodního týmu pracující v Kodaňské univerzitní nemocnici.
Autoři analýzy však také upozorňují, že jejich závěry se týkají výhradně uměle vyrobených vitamínů. O prospěšnosti konzumace jejich přirozeně vzniklých „dvojčat“ nemají rozhodně žádné pochybnosti.
Zdrcující výsledky experimentu
A jaké konkrétní negativní dopady na lidské zdraví jednotlivé vitaminové doplňky mají? V jedné ze studií došlo u žen po pouhém zdvojnásobení doporučené denní dávky vitaminu A neboli retinolu k dramatickému zvýšení rizika vzniku osteoporózy.
Vyplynulo to ze švédského výzkumu, jehož se účastnilo 422 dobrovolnic ve věku 28 až 76 let a který zveřejnil odborný časopis Environmental Nutrition. O souvislosti mezi častějšími frakturami kostí a nadměrnou konzumací uměle vyrobeného vitaminu A ale vědci nadále bouřlivě debatují.
Výzkum provedený badateli z lékařské fakulty univerzity v New Yorku pod vedením Edwarda Fischera zase ukázal, že vitaminy E, C a beta karoten zvyšují v těle hladinu „špatného“ cholesterolu, tedy látky označované LDL, která podle dosavadních poznatků neprospívá srdci.
Ve Finsku zase proběhla rozsáhlá studie, jež měla prokázat, že pojídání beta karotenu může fungovat jako prevence vzniku rakoviny. „Pokusnými králíky“ se stali silní kuřáci ohrožení vznikem nádoru na plicích. Do studie se zapojilo úctyhodných 29 tisíc milovníků tabáku. Polovině z nich výzkumníci podávali tablety s beta karotenem, zbytku nikoliv.
Výsledek experimentu byl zdrcující: po sedmi letech zaznamenali vědci u kuřáků pojídajících beta karoten o 18 procent vyšší výskyt rakoviny než u zbylých milovníků tabáku. K podobnému výsledku dospěla i další, kontrolní studie.
„Výzkum jasně prokázal, že beta karoten nechrání kuřáky před rakovinou,“ podotýká profesor Schreiber. Zatím však podle něj nelze s jistotou tvrdit, že vysoké dávky beta karotenu znamenají výrazný nárůst rizika vzniku nádorů. Roli mohly sehrát i další ve studii nezaznamenané vlivy.
„Dnes víme, že pro lidské zdraví je velice nebezpečný vitamin D. Jeho nadměrné dávky přispívají k větší srážlivosti krve, a zvyšují tak riziko vzniku trombózy. Mohou přímo ohrozit život člověka,“ upozorňuje Vratislav Schreiber. Proto je „déčko“ také jako jediné na lékařský předpis. Ato i pokud se vyskytuje v kombinaci s vitaminem A.
S konzumací některých dalších vitaminů mohou být spojena určitá zdravotní rizika. A očekávané přínosy - jako prodloužení života, prevence rakoviny a dalších závažných chorob, však nejsou podle profesora Schreibera nijak růžové. Pokud tedy budou lidé konzumovat přiměřené dávky antioxidantů, nejspíše si nijak neublíží, ale výsledek slibovaný v reklamách se vůbec nemusí dostavit.
