19. srpna 2018 5:06 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Arsen, Vlk, Richenza či Aida Sakura. Zájem o netradiční jména pro české děti roste

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Tabulka nejoblíbenějších jmen v roce 2017. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tabulka nejoblíbenějších jmen v roce 2017. | foto: Lidové noviny

PRAHA Eliška Gaia, Vlk, Richenza či Krasomila… Neobvyklá křestní jména zažívají v posledních letech boom. Jejich volbu kontroluje stát, který se snaží chránit děti před příliš kreativními rodiči. Otázka ale je, jestli je to vůbec potřeba. Mít netradiční jméno už není nic zvláštního a děti jsou díky internetu a vlivům ze zahraničí více otevřené rozdílům.

Letos se opět otevřela kauza chlapce neobvyklého jména Thymian. Jeho rodiče se možná nakonec dočkají odškodnění za to, že jejich syn měl skoro tři roky v rodném listě v kolonce křestní jméno zapsáno ,,nezjištěno“.

Kromě rodičů o jménu dítěte rozhoduje také matrika – a ta jméno Thymian do rodného listu odmítla zapsat, jelikož rodiče nedodali požadovaný znalecký posudek o tom, jakou by mělo mít pravopisnou podobu. Jméno se nakonec podařilo prosadit, rodiče ale podali žalobu za způsobenou nemajetkovou újmu a každý z nich zažádal o padesát tisíc korun. Městský soud v Praze nárok zamítl, zastání se ale pár dočkal u Ústavního soudu. Pražský soud se tak nyní musí případem zabývat znovu.

Arsen a Ticiana

Kluk Thymian ovšem zdaleka není jediným nositelem neobvyklého křestního jména. Podle údajů Českého statistického úřadu se loni narodil například Arsen, Severín nebo Neo, mezi dívkami pak Saga, Ticiana či Lara.

Čeští rodiče mají přitom ve výběru jmen pro své potomky poměrně volnou ruku. Podle zákona o matrikách lze do matriční knihy zapsat jakékoli existující jméno ve správné pravopisné podobě, nesmí se jednat jen o jména zdrobnělá, domácká nebo vymyšlená. Mezi českými ženami se sice najdou i Alenky, Milušky či Jarušky, dnes už ale takto dceru pojmenovat nelze. ,,Nositelky těchto jmen se pravděpodobně narodily ve 20. až 40. letech, kdy u nás doznívaly zákony platné v katolických zemích Rakouska-Uherska a ateisté oznamovali narození dítěte na obecním úřadě, který zaznamenal i domáckou podobu jména,“ uvádí přední tuzemská odbornice na osobní jména Miloslava Knappová. Zákon o matrikách vznikl až po roce 1945 – av menších obměnách platí dodnes. ,,V průběhu společenského vývoje ovšem některé domácké podoby ztrácejí v češtině i cizích jazycích své citové zabarvení, stávají se neutrálními a přehodnocují se na podoby základní,“ vysvětluje jazykovědkyně, proč se dnes můžeme setkat s variantami jako Bára, Magda, Přemek nebo Luboš.

Pokud se nejedná o běžné jméno a není zcela jasné, zda existuje nebo jak se správně píše, je nutné dodat k němu už zmíněný znalecký posudek. V Česku jej zpracovává právě Miloslava Knappová nebo oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Ročně jich vydají několik set.

„V posledních letech výrazně roste počet požadavků na jazykové ověření různorodých cizích jmen,“ všímá si Knappová, jejíž nejslavnější publikace Jak se bude vaše dítě jmenovat?, obsahující přes čtrnáct tisíc jazykově ověřených jmen, je pro rodiče při výběru jména něčím jako biblí. ,,Současná volba jmen navazuje na zvýšené cestovatelské možnosti Čechů i cizinců, kteří k nám přijíždějí. Vznikají smíšené rodičovské dvojice – a rodič jiné národnosti často volí jméno podle svých rodinných, náboženských či kulturních zvyklostí,“ komentuje změny Knappová. V poslední době znalkyně zpracovávala posudek například pro finské jméno Tapio, řecké Peristera, íránské Azita nebo arabské Abubakr.

Aby se to nepletlo

Fenomén nárůstu neobvyklých jmen se však netýká jen cizinců. Dříve byl výsadou především celebrit, které pro své potomky často hledají něco extravagantního. Herečka Aňa Geislerová má například syna Bruna Fidelia, Karel Gott dceru Charlottu Ellu, spisovatelka Bára Nesvadbová Bibianu a zpěvák Petr Hapka pro své čtyři syny vybral jména Kašpar, Haštal, Ferdinand a Mikuláš – poté, co u jeho družky údajně neprošel Jidáš.

Dnes už exotiku volí kdekdo. O znalecký posudek pro dcerku Richenzu, který vyšel asi na tisícikorunu, žádali například Pavel a Martina Trojanovi. ,,Chtěli jsme dát našim dětem do vínku odkaz na osobnosti, které dokázaly jít vlastní cestou,“ vysvětlují svou volbu. Richenza odkazuje na českou a polskou královnu, kterou v češtině známe coby Elišku Rejčku. ,,Byla silnou a emancipovanou ženou – a výraznou postavou dějin byl i svatý Augustin, po kterém jsme pojmenovali syna,“ vyprávějí manželé Trojanovi.

,,Dnes je ,in‘ být sám sebou, klade se důraz na individualitu a jedinečnost,“ vysvětluje fenomén neobvyklých křestních jmen psycholog Jeroným Klimeš, jenž má sám syna Erlana, který se jmenuje podle názvu horniny. V Česku je jediný, Richenzy tu žijí celkem dvě.

,,Jméno by mělo být z principu jedinečné, jinak neplní svoji funkci,“ zastává názor Šárka Svobodná, jejíž syn se jmenuje Vlk a v tuzemsku má ještě jednoho dalšího jmenovce. ,,Rozhodně jsme nechtěli dítě pojmenovat po někom z rodiny nebo blízkých přátel, pletlo by se to,“ dodává Svobodná. Takové rozhodnutí schvaluje i psycholog Klimeš. ,,Je dobré, když je jméno v daném prostředí určitým identifikátorem a v rodině je jeho nositel jen jeden,“ říká.

Pojmenovat dítě po rodičích nebo prarodičích není ostatně už tak časté, jako tomu bývalo dříve. ,,Dochází ke ztrátě vazeb na rod, ze kterého pocházíme,“ komentuje to Klimeš.

Podle analýz Českého statistického úřadu jména podléhají módním trendům a v každém období se oblibě těší jiná. Zatímco v generaci našich dědečků a babiček kralovali Josefové a Marie, dnes se jedná o jména s nejvýraznějším poklesem v oblíbenosti. Rozdíly jsou i mezi dnešními rodiči a narozenými dětmi. Shoda nejoblíbenějších jmen mezi otci a syny je pouze u Jana, Tomáše, Martina a Petra, u matek a dcer jen u Lucie a Kateřiny.

Marie Vejvodová
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz