Dvacetiletý atlet už paralympijské závody nepovažuje za tu pravou výzvu. Rozhodl se proto, že své síly změří se zdravými sportovci. Chce se stát prvním hendikepovaným závodníkem, který se kvalifikuje na olympiádu.
„Já nejsem nijak hendikepovaný - prostě jen nemám nohy. To mi ale nezabrání v tom, abych v Pekingu bojoval o zlato,“ prohlašuje atlet. Jak napsal britský deník The Times, na cestě k nominaci na olympijské hry v Pekingu v roce 2008 ale musí překonat dvě velké překážky. Tou první je jeho nejlepší čas v běhu na 400 metrů.
Podle odborníků bude velmi těžké jej vylepšit ze 47 sekund o celé dvě vteřiny. Jeho osobní trenér Ampie Louw ale zdůrazňuje, že od paralympiády v Athénách v roce 2004 se jeho svěřenec zlepšil o 4 vteřiny. Aby byl vybrán do jihoafrického národního týmu pro olympijské hry, musel by dosáhnout času 45,55 sekundy.
Koncem loňského roku proto Pistorius začal spolupracovat se špičkovým trenérem Američanem Clydem Hartem.
Ještě zákeřnější překážkou na cestě za atletovým snem však může být rozhodnutí sportovních funkcionářů. O víkendu se v Monaku sešla komise Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF), aby posoudila, zda jeho protézy z uhlíkových vláken známé jako „Gepardi“ jsou spíše nedovoleným vybavením, nebo jen obdobou běžeckých bot. Výsledek jednání zatím IAAF nezveřejnila.
Pokud Pistorius získá svolení IAAF a kvalifikuje se na olympiádu v Pekingu, dostane tak možnost setřít rozdíl mezi zdravými a hendikepovanými sportovci. O zfilmování jeho životního příběhu nyní usiluje americký herec Tom Hanks. Toho proslavil strhující herecký výkon ve snímku Forrest Gump. „V mnohém je jeho příběh velmi podobný příběhu Forresta Gumpa ... ale tohle je něco, co by nevymyslel nikdo ani v Hollywoodu,“ řekl Hanks o Pistoriusovi.
Světlovlasý usměvavý sportovec je v Jihoafrické republice celebritou. Na soutěže jej doprovází davy fanynek a mezi nabídkami sponzorů si může vybírat. Když se Oscar před dvaceti lety narodil s končetinami zdeformovanými od kolenou dolů, byli jeho rodiče postaveni před těžké rozhodnutí. Nakonec souhlasili s amputací, aby se malý Oscar mohl naučit chodit s protézami.
Na škole pak začal hrát vodní pólo a rugby. Kvůli zranění kolene ale musel skončit s kontaktními sporty, a tak se rozhodl, že bude běhat. Dnes říká: „Dotáhnu to až na olympiádu - proč ne?“
