Kromě zachovalé zdi ale podle agenturních zpráv našli také lahve od piva, které tam zanechal badatelský tým během výkopových prací v 19. století.
Důkaz o velikosti Jeruzaléma
Více než třímetrová zeď na hoře Sion, kterou po roce a půl výkopových prací včera vědci představili veřejnosti, obklopovala posvátné město v době existence druhého chrámu (518 př. n. l. až 70 n. l.). Konstrukce ukazuje, jakého největšího územního rozšíření Jeruzalém v biblických dobách dosahoval.
Stavební segmenty nebyly pospojovány žádnou maltou ani jiným podobným zpevňovacím materiálem. Nalezený úsek zdi byl součástí zhruba šest kilometrů dlouhého opevnění města. V současnosti se zeď kolem jeruzalémského Starého města táhne pouze čtyři kilometry. Nad touto ochrannou zdí byla později vystavěna jiná zeď, a to v období Byzance (324-640), sdělil vedoucí archeologického týmu Jehjel Zelinger.
„Skutečnost, že tu byly na sobě dvě zdi z různých období, napovídá, že sledují topografickou linii kvůli ochraně středu města,“ vysvětlil Zelinger. Připomněl zároveň, že v dobách druhého chrámu byl Jeruzalém poutním centrem Židů a později v byzantském období také poutníků z křesťanského světa. Existence obou zdí zároveň podle něho dává naději, že budou nalezeny také pozůstatky zdi z doby prvního (Šalamounova) chrámu, zničeného v roce 586 př. n. l.
Lahve, lampa a škrpál
Vykopávky jižní části opevnění Svatého města prováděla již před 120 lety expedice britského archeologa Fredericka Jonese Blisse. Vypracovala podrobné plány vykopávek i tunelů vedoucích ke zdem, ty se však postupem času zanesly zeminou. Současní badatelé porovnávali tyto nákresy a současné plány města, což je dovedlo znovu k práci v terénu. Díky ní narazili i na stopy po britské archeologické expedici, která po sobě zanechala lahve od piva a vína, lampu a také jeden škrpál.
Důkaz o velikosti Jeruzaléma
Více než třímetrová zeď na hoře Sion, kterou po roce a půl výkopových prací včera vědci představili veřejnosti, obklopovala posvátné město v době existence druhého chrámu (518 př. n. l. až 70 n. l.). Konstrukce ukazuje, jakého největšího územního rozšíření Jeruzalém v biblických dobách dosahoval.
Stavební segmenty nebyly pospojovány žádnou maltou ani jiným podobným zpevňovacím materiálem. Nalezený úsek zdi byl součástí zhruba šest kilometrů dlouhého opevnění města. V současnosti se zeď kolem jeruzalémského Starého města táhne pouze čtyři kilometry. Nad touto ochrannou zdí byla později vystavěna jiná zeď, a to v období Byzance (324-640), sdělil vedoucí archeologického týmu Jehjel Zelinger.
„Skutečnost, že tu byly na sobě dvě zdi z různých období, napovídá, že sledují topografickou linii kvůli ochraně středu města,“ vysvětlil Zelinger. Připomněl zároveň, že v dobách druhého chrámu byl Jeruzalém poutním centrem Židů a později v byzantském období také poutníků z křesťanského světa. Existence obou zdí zároveň podle něho dává naději, že budou nalezeny také pozůstatky zdi z doby prvního (Šalamounova) chrámu, zničeného v roce 586 př. n. l.
Lahve, lampa a škrpál
Vykopávky jižní části opevnění Svatého města prováděla již před 120 lety expedice britského archeologa Fredericka Jonese Blisse. Vypracovala podrobné plány vykopávek i tunelů vedoucích ke zdem, ty se však postupem času zanesly zeminou. Současní badatelé porovnávali tyto nákresy a současné plány města, což je dovedlo znovu k práci v terénu. Díky ní narazili i na stopy po britské archeologické expedici, která po sobě zanechala lahve od piva a vína, lampu a také jeden škrpál.
