Vůbec první nahrávka 450 let staré italské mše pro 40 hlasů se týden po vydání překvapivě prosadila v britské hitparádě. Umístila se na 68. místě například před skupinou Bon Jovi, Georgem Harrisonem a Eminemem a mezi klasikou skončila druhá za nahrávkou nizozemského "krále valčíků" Andrého Rieua.
Mši, kterou v roce 1566 složil dvorní skladatel Medicejských Alessandro Striggio (1536/37-1592), nahrála britská vokální skupina I Fagiolini, podle jejíhož zakladatele a dirigenta Roberta Hollingwortha má "fascinující kvalitu". Skupina si dala záležet na tom, aby použila celou škálu dobových hudebních nástrojů, například renesanční pozoun, předchůdce cella - jedenáctistrunný lirone a loutny.
Mše nyní málo známého skladatele byla ve své době provedena v několika evropských městech, ale partitura se pak ztratila a znovu byla objevena až v roce 2007 v Národní knihovně v Paříži.
Spolu s ní je na CD i jedna další Striggiova skladba a jedno dílo Striggiova anglického současníka Thomase Tallise, oblíbeného skladatele anglické královny Alžběty I.
