Zdaleka nejzajímavější jsou ale z dnešního pohledu detaily z všedního života. Sám Darwin vzpomínal na svá studentská léta jako na „nejradostnější období svého šťastného života“. Není divu.
Otec, který si původně přál, aby se stal lékařem, jej do Cambridge poslal studovat teologii. Ke kněžskému semináři ale měla Cambridge daleko. Devatenáctiletý Charles si podobně jako desítky jeho spolužáků neodepíral žádnou ze světských radovánek.
Obecně je známo, že si na Cambridgi vydržoval koně, a dobová svědectví mluví o tom, že právě „jízdou na koni, společně s lovem a sběrem brouků“ trávil většinu svého času.
Účty pak prozrazují, že si na koleji zaplatil jeden z nejdražších pokojů a že si k jídlu poroučel zeleninu, za kterou si tehdy musel připlácet.
Velkorysé výdaje mladého pána
Studenti, jako byl Darwin, platívali místním obchodníkům tak zvaně na vrub účtu, proto jejich „dluhy“ evidovala univerzita, a proto se o nich dochovaly i záznamy.
V Darwinově případě šlo o účty od lazebníka (holiče), hokynáře, krejčího, prádelny, ale i kominíka. Za tři roky studií nadělal „dluhy“ v celkové výši 636 liber (z toho 14 liber činil poplatek za udělení titulu bakaláře a dalších 12 liber za doktorát).
V záznamech figuruje i Darwinův starší bratr Erasmus, který na Cambridge nastoupil před ním.
Darwinovy účty neevidují všechny jeho výdaje. Jak už bylo řečeno, vydržoval si koně, přesto se nedochovaly účty za stáje. Stejně tak je známo, že v roce 1831 dostal od otce extra 200 liber, aby uhradil „všechny své dluhy“, ale ani o nich se neví, za co všechno je nakonec utratil (účetní záznamy univerzity je nezahrnují). Poslední neevidovaný výdaj byl za kolejního sluhu, což však podle historiků svědčí spíš o tom, že byl placený univerzitou, nikoliv studenty.
„Záznamy odhalují, jak se Darwin coby mladý džentlmen vypořádával se všemi nástrahami tehdejšího světa,“ komentoval nález mluvčí Cambridgeské univerzity. „Svědčí mimo jiné o tom, že si vydržoval i lidi, kteří udržovali v krbu v jeho pokoji oheň a leštili mu boty.“
Při takovém způsobu života a při pouhých dvou hodinách matematiky a klasické literatury týdně zbyla studentům spousta času na společenské záležitosti a soukromé studium. „Po večerech se hrály karty a pilo se víno, jak to tu studenti dělají dosud,“ uzavřel mluvčí.
Akademický rok byl tehdy, stejně jako dnes, rozdělen do tří semestrů. Darwin usiloval o zisk titulu bakaláře umění, což představovalo tři a půl roku (deset semestrů) studia. Student pak musel složit ještě dvě závěrečné zkoušky.
Mezi studenty z bohatých šlechtických rodů však prý bylo i dost takových, kteří si titul jednoduše „odbydleli“ (splnili podmínku, že v areálu univerzity stráví deset semestrů).
Otec, který si původně přál, aby se stal lékařem, jej do Cambridge poslal studovat teologii. Ke kněžskému semináři ale měla Cambridge daleko. Devatenáctiletý Charles si podobně jako desítky jeho spolužáků neodepíral žádnou ze světských radovánek.
Obecně je známo, že si na Cambridgi vydržoval koně, a dobová svědectví mluví o tom, že právě „jízdou na koni, společně s lovem a sběrem brouků“ trávil většinu svého času.
Účty pak prozrazují, že si na koleji zaplatil jeden z nejdražších pokojů a že si k jídlu poroučel zeleninu, za kterou si tehdy musel připlácet.
Velkorysé výdaje mladého pána
Studenti, jako byl Darwin, platívali místním obchodníkům tak zvaně na vrub účtu, proto jejich „dluhy“ evidovala univerzita, a proto se o nich dochovaly i záznamy.
V Darwinově případě šlo o účty od lazebníka (holiče), hokynáře, krejčího, prádelny, ale i kominíka. Za tři roky studií nadělal „dluhy“ v celkové výši 636 liber (z toho 14 liber činil poplatek za udělení titulu bakaláře a dalších 12 liber za doktorát).
V záznamech figuruje i Darwinův starší bratr Erasmus, který na Cambridge nastoupil před ním.
Darwinovy účty neevidují všechny jeho výdaje. Jak už bylo řečeno, vydržoval si koně, přesto se nedochovaly účty za stáje. Stejně tak je známo, že v roce 1831 dostal od otce extra 200 liber, aby uhradil „všechny své dluhy“, ale ani o nich se neví, za co všechno je nakonec utratil (účetní záznamy univerzity je nezahrnují). Poslední neevidovaný výdaj byl za kolejního sluhu, což však podle historiků svědčí spíš o tom, že byl placený univerzitou, nikoliv studenty.
„Záznamy odhalují, jak se Darwin coby mladý džentlmen vypořádával se všemi nástrahami tehdejšího světa,“ komentoval nález mluvčí Cambridgeské univerzity. „Svědčí mimo jiné o tom, že si vydržoval i lidi, kteří udržovali v krbu v jeho pokoji oheň a leštili mu boty.“
Při takovém způsobu života a při pouhých dvou hodinách matematiky a klasické literatury týdně zbyla studentům spousta času na společenské záležitosti a soukromé studium. „Po večerech se hrály karty a pilo se víno, jak to tu studenti dělají dosud,“ uzavřel mluvčí.
Akademický rok byl tehdy, stejně jako dnes, rozdělen do tří semestrů. Darwin usiloval o zisk titulu bakaláře umění, což představovalo tři a půl roku (deset semestrů) studia. Student pak musel složit ještě dvě závěrečné zkoušky.
Mezi studenty z bohatých šlechtických rodů však prý bylo i dost takových, kteří si titul jednoduše „odbydleli“ (splnili podmínku, že v areálu univerzity stráví deset semestrů).
