Podle nich je omezovačem rychlosti delfínů a jiných zvířat jev označovaný jako kavitace. Kavitace (z latinského cavitas - dutina) je vznik dutin v kapalině při poklesu tlaku v daném místě, například v důsledku změny rychlosti. Dobře je známe jako řetěz bublin vznikající za lodním šroubem.
Tyto drobné dutiny jsou v okamžiku vzniku dokonale prázdné, mohou se do nich ale dostat plyny z okolní kapaliny. Rychle se hroutí, ale síla imploze poškozuje materiál v jejich okolí, ať už je to lopatka lodního šroubu, nebo delfíní ploutev.
Ovšem poškození šroubu motorového člunu jeho majitele nebolí tolik jako delfína poškození ocasu protkaného nervovými vlákny, domnívají se izraelští výzkumníci na základě provedených počítačových simulací.
Námitkou, že existují pozorování delfínů, kteří se pohybovali na hladině v blízkosti rychlých motorových člunů nad maximální „povolenou“ rychlostí, se Iosilevski nenechá zviklat a rychle přechází do protiútoku. Pro časopis NewScientist označil takové delfíny za „podvodníky“, kteří se jen vezou na vlně vytvářené lodí.
To neznamená, že jiní mořští tvorové nemohou omezení překonat poctivě. Příkladem jsou tuňáci. Tyto ryby mohou krátkodobě dosahovat rychlosti okolo 80 km/h. Podle Iosilevského a Weihse je to ale dáno především jejich odlišnou anatomií. Ploutve tuňáků jsou kostnaté a neobsahují nervová vlákna.
Dokladem této hypotézy je podle výzkumníků také fakt, že na ploutvích ulovených tuňáků se skutečně objevují stopy, které nasvědčují poškození implozemi kavit. I když kavity tuňáky nebolí, přesto je zpomalují; snižují účinnost záběrů jejich ocasní ploutve.
Výsledky vědců z Haify zveřejněné v Journal of the Royal Society Interface ovšem neodpovídají na otázku, jaká je teoretická maximální rychlost pohybu elegantních mořských savců. Když stoupne tlak vody (ve větší hloubce), tvoří se kavity až při vyšších rychlostech. Protože ale věda nemá přesné údaje o síle svalů ani o frekvenci ocasní ploutve delfínů, není jisté, jestli i v hloubkách jejich výkony omezuje především fyziologie, či hydrodynamika.
Delfíní sprintery zastaví bolest
To, že delfíni mhou plavat tak rychle, až je to bolí, zní u tvora tak dokonale přizpůsobeného životu ve vodě dost překvapivě. Ale u hladiny tito savci patrně nemohou překročit rychlost 15 metrů za sekundu, tedy přibližně 55 km/h. Tvrdí to alespoň Gil Iosilevski a Danny Weihs z izraelského Technologického ústavu v Haifě.
„Nejlepší psycholog dítěte je jeho rodič,“ říká přední odborník Radek Ptáček. Radí, jak ustát rozvod bez následků
Etiketa pro Čechy: Ťuk, ťuk, volno, nebo obsazeno? Proč dveře veřejného WC nikdy neotvírat bez varování
„Ty nahotiny mají chlupy!“ Rebel a génius Amedeo Modigliani nepřestává fascinovat ani po sto letech
Forman raději jedl půl roku chleba s hořčicí, než aby dělal něco, co nechtěl, říká herec Patrik Děrgel
Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?
Zuzana Bergrová, bývalá vrcholová sportovkyně, si pro svého syna doběhla do spermobanky. O životě single mámy píše úspěšný blog „Plody dna: Příběhy...
