Ani přes vysoký věk a skutečnost, že se před třemi lety stáhl z veřejného života, Mandelu nepřestávají trápit globální problémy. Na tiskové konferenci v Kapském Městě včera oznámil založení mezinárodní „rady starších“, která se bude zabývat nejpalčivějšími světovými tématy, při jejichž řešení politici selhávají. Členy rady budou veteráni politické scény, jako bývalý americký prezident Jimmy Carter, bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan či bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová.
„(Mandela) není jen světovou politickou celebritou. Jeho způsob politického vedení je inspirací pro lidi na celém světě, kteří se vyrovnávají s nějakým konfliktem,“ řekl agentuře AFP jihoafrický spisovatel Achmat Dangor, který pracuje pro Mandelovu nadaci.
Veteráni proti bolestem světa
S myšlenkou vytvořit radu zkušených politiků, kteří by se zabývali konflikty, šířením nemoci AIDS či globálními změnami klimatu, přišel britský magnát Richard Branson spolu s hudebníkem Peterem Gabrielem. Oba se mají zúčastnit oslav Mandelových narozenin, které mají trvat celý týden. Na oslavě se objeví i bývalý americký prezident Bill Clinton.
V úterý Mandelu v Johannesburgu navštívili brazilský legendární fotbalista Pelé a Kamerunec Samuel Eto’o, útočník Barcelony, a předali mu fotbalový dres s jeho jménem a číslem 46664. To bylo po 18 let Mandelovým vězeňským číslem během jeho pobytu ve vězení na ostrově Robben.
Devadesát minut pro Mandelu
Pelé a Eto’o spolu s dalšími fotbalovými hvězdami včera večer nastoupili ke speciálnímu zápasu k Mandelovým narozeninám nazvanému „90 minut pro Mandelu“. Výtěžek ze vstupenek na utkání na stadionu Newlands v Kapském Městě bude věnován Mandelově nadaci.
„Zápas byl jedinečnou příležitostí, jak vzdát poctu výjimečnému muži, který svůj život zasvětil boji za lidská práva a demokracii,“ řekl agentuře AFP Sepp Blatter, prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA. Podle Pelého je bývalý vězeň číslo 46664 „výjimečnou osobností“. Prohlásil také, že velmi obdivuje, „co tento muž ve svém životě dokázal“.
Již jako mladý student se Nelson Mandela zapojil do politické opozice proti režimu bílé menšiny, která potlačovala politická, sociální a ekonomická práva jihoafrické černé většiny. Za svůj boj proti rasové segregaci Mandela strávil 27 let ve vězení.
Po propuštění se jako první černý prezident Jihoafrické republiky podílel na přechodu od vlády menšiny a rasové segregace k demokratické vládě většiny.
Nejnovější průzkum veřejného mínění ukázal, že Mandelova popularita mezi Jihoafričany poté, co se stáhl z veřejného života, ještě narostla. Na desetibodové škále oblíbenosti získal 9,2 bodu, zatímco na konci jeho prezidentského období to bylo o bod méně.
