O tom, jak se Hitlerův hudební vkus neslučoval s jeho ideologickými postoji, vypovídá nedávno objevená sbírka jeho gramofonových desek. Stovky jich našli příbuzní bývalého sovětského důstojníka, později historika Lva Bezymenského v podkroví jeho domu nedaleko Moskvy.
Bývalý agent sovětských zpravodajských služeb, který mimo jiné vyslýchal i nacistické generály, zemřel před dvěma měsíci, v 86 letech. Jeho dcera Alexandra nechala nahlédnout do náhodou objevené sbírky a k ní přiložených dokumentů německému magazínu Der Spiegel.
„Jsou to klasická díla, zahraná nejlepšími evropskými a německými orchestry a sólisty té doby,“ píše Bezymenskij v dokumentu.
„Překvapilo mě, že ve sbírce byla i díla ruských skladatelů,“ píše Bezymenskij. Hitler totiž Rusy, stejně jako ostatní slovanské národy, považoval za tzv. „untermenschen“ - podlidi - a veřejně opovrhoval jejich uměleckými výkony. V jeho sbírce desek, poškrábaných od častého hraní, však vedle nacisty schvalovaných skladatelů Wagnera, Beethovena, Brahmse či Mozarta figurují jména slavných ruských hudebníků, jako byli Čajkovskij, Borodin a Rachmaninov. Všechny desky jsou označeny cedulkou „Führerhauptquartier“ (Vůdcův hlavní stan).
Sovětský důstojník Bezymenskij byl po dobytí Berlína v květnu 1945 pověřen sepsáním majetku v bunkru pod kancléřstvím. Stovky desek tam našel zabalené v bednách - Hitlerovi zaměstnanci totiž připravovali útěk do alpské pevnosti Obersalzberg (známé jako Orlí hnízdo) na jihu Bavorska. Nezapomněli tedy přibalit Hitlerovu oblíbenou hudbu, protože jen při jejím poslechu prý dokázal odpočívat. Bezymenskij, tehdy kapitán vojenské zpravodajské služby, během svého života vlastnictví sbírky tajil ze strachu, že by byl obviněn z rabování. Rodině ukázal sbírku jen jedenkrát - v roce 1991.
Nejpřekvapivější součástí Hitlerovy „best of kolekce“ jsou nahrávky židovských interpretů. Ve své knize Mein Kampf totiž také napsal, že „židovské umění nikdy neexistovalo a neexistuje“. Ale zatímco v koncentračních táborech na jeho příkaz umíraly miliony nevinných lidí jen kvůli svému židovskému původu, Hitler trávil volný čas při poslechu uznávaných židovských sólistů, jako byli polský houslista Bronislaw Huberman, ruský pěvec Fjodor Šaljapin nebo rakouský pianista Artur Schnabel, jehož matku zabili nacisté. Huberman přitom v roce 1936 založil Palestinský orchestr, na jehož základě později vznikla dnes slavná Izraelská filharmonie.
„Myslím, že mého otce udivovalo, že miliony Židů a Rusů musely zemřít kvůli Hitlerově ideologii. A on si přitom celou dobu užíval jejich umění,“ řekla časopisu Der Spiegel Bezymenského dcera Alexandra.
