Indii se chce přiblížit dalším asijským velmocím Číně a Japonsku, které své satelity vypustily k Měsíci již loni. Čína navíc již dříve vyslala do kosmu svého kosmonauta a minulý měsíc vystoupil do volného vesmíru první Číňan. Tato mise je tak pro Indii prestižní záležitostí a demonstrací národní hrdosti.
„Poprvé letíme k Měsíci. Číně se to podařilo před námi, ale nyní se ji pokusíme dostihnout, překonat onu propast, která mezi námi zeje,“ uvedl Mádhavan Nair, šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO). Úspěšný start rakety, který živě vysílaly indické televizní kanály, je důkazem toho, že se to Indům může podařit, a Nair k tomu včera dodal: „Toto je historický okamžik pro Indii. Zahájili jsme naši pouť k Měsíci a první část se dokonale vydařila.“ Chválou nešetřil ani indický premiér Manmóhan Singh. „Naši vědci znovu pozvedli hrdost naší země a celý národ jim vzdává čest,“ vzkázal z Japonska, kde je nyní na návštěvě.
Stáli při nich i bohové
Vědci organizace ISRO se za úspěch veledůležité mise, která může mít pro Indii význam též z technologického a vojenského hlediska, modlili v chrámech a později poděkovali hinduistickým bohům, především za dobré počasí. „Bohové deště k nám byli vlídní,“ podotkl Nair s úlevou, že tentokrát už vše proběhlo podle plánu.
V dubnu totiž musel být start družice Čandrájan-1 odložen kvůli technickým problémům. Tentokrát ale bylo vše v pořádku. „Je to významný technologický úspěch,“ řekl agentuře AP S. Satish, mluvčí organizace ISRO.
Hlavně potřebují nové mapy
Družice o hmotnosti 1400 kilogramů by měla kolem Měsíce kroužit dva roky. Hlavním cílem expedice je důkladně zmapovat povrch Měsíce a současně zkoumat to, co se nachází pod ním. „Nejpodrobnější mapy Měsíce, které máme k dispozici, jsou 40 let staré,“ připomněl v této souvislosti Scott Pace, bývalý člen amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). „Dobré moderní mapy Měsíce nám chybějí. Dokonce i z Marsu máme v současnosti kvalitnější mapy,“ dodal.
Dva z přístrojů, které mají indické misi posloužit k mapování Měsíce, byly také vyrobeny ve spolupráci právě s NASA. Další přístroje jsou z Indie, Evropské vesmírné agentury (ESA) a z Bulharska. Spojené státy zase dodaly radar pro pátrání po přítomnosti ledu na pólech.
Kromě ledu se pátrání zaměří na vzácné kovy a také helium-3, izotop, který se na Zemi vyskytuje jen velmi vzácně. Coby surovina využívaná při jaderné fúzi by tato látka mohla být důležitým zdrojem energie v budoucnosti.
Testovat se ale budou i systémy pro přistání nepilotované mise na Měsíci, jež Indie plánuje na rok 2011. Na pozdější datum se uvažuje o vyslání prvního Inda do vesmíru, což ale nebylo dosud potvrzeno. „Vesmír je pro lidstvo budoucnosti. Jestliže chceme jít ještě dál než na Měsíc, měli bychom jít nejdříve na něj,“ optimisticky poznamenal S. Satish.
„Poprvé letíme k Měsíci. Číně se to podařilo před námi, ale nyní se ji pokusíme dostihnout, překonat onu propast, která mezi námi zeje,“ uvedl Mádhavan Nair, šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO). Úspěšný start rakety, který živě vysílaly indické televizní kanály, je důkazem toho, že se to Indům může podařit, a Nair k tomu včera dodal: „Toto je historický okamžik pro Indii. Zahájili jsme naši pouť k Měsíci a první část se dokonale vydařila.“ Chválou nešetřil ani indický premiér Manmóhan Singh. „Naši vědci znovu pozvedli hrdost naší země a celý národ jim vzdává čest,“ vzkázal z Japonska, kde je nyní na návštěvě.
Stáli při nich i bohové
Vědci organizace ISRO se za úspěch veledůležité mise, která může mít pro Indii význam též z technologického a vojenského hlediska, modlili v chrámech a později poděkovali hinduistickým bohům, především za dobré počasí. „Bohové deště k nám byli vlídní,“ podotkl Nair s úlevou, že tentokrát už vše proběhlo podle plánu.
V dubnu totiž musel být start družice Čandrájan-1 odložen kvůli technickým problémům. Tentokrát ale bylo vše v pořádku. „Je to významný technologický úspěch,“ řekl agentuře AP S. Satish, mluvčí organizace ISRO.
Hlavně potřebují nové mapy
Družice o hmotnosti 1400 kilogramů by měla kolem Měsíce kroužit dva roky. Hlavním cílem expedice je důkladně zmapovat povrch Měsíce a současně zkoumat to, co se nachází pod ním. „Nejpodrobnější mapy Měsíce, které máme k dispozici, jsou 40 let staré,“ připomněl v této souvislosti Scott Pace, bývalý člen amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). „Dobré moderní mapy Měsíce nám chybějí. Dokonce i z Marsu máme v současnosti kvalitnější mapy,“ dodal.
Dva z přístrojů, které mají indické misi posloužit k mapování Měsíce, byly také vyrobeny ve spolupráci právě s NASA. Další přístroje jsou z Indie, Evropské vesmírné agentury (ESA) a z Bulharska. Spojené státy zase dodaly radar pro pátrání po přítomnosti ledu na pólech.
Kromě ledu se pátrání zaměří na vzácné kovy a také helium-3, izotop, který se na Zemi vyskytuje jen velmi vzácně. Coby surovina využívaná při jaderné fúzi by tato látka mohla být důležitým zdrojem energie v budoucnosti.
Testovat se ale budou i systémy pro přistání nepilotované mise na Měsíci, jež Indie plánuje na rok 2011. Na pozdější datum se uvažuje o vyslání prvního Inda do vesmíru, což ale nebylo dosud potvrzeno. „Vesmír je pro lidstvo budoucnosti. Jestliže chceme jít ještě dál než na Měsíc, měli bychom jít nejdříve na něj,“ optimisticky poznamenal S. Satish.
