Se svým záměrem se nikomu předem nesvěřil a zaskočeným rodičům se ozval až z ciziny, když jim poslal e-mail se vzkazem „budu teď chvilku v Iráku“.
Hassana, syna iráckých emigrantů, inspirovala k svéráznému výletu školní hodina, při níž učitel seznamoval žáky se základy žurnalistiky. Hassan, který si umínil, že se stane novinářem, pak ve svém domácím úkolu napsal: „Cesta do Iráku mi rozšíří obzory. Chci o Vánocích zažít tytéž těžkosti, s kterými se denně potýkají Iráčané, abych se mohl lépe vcítit do jejich neštěstí.“
Do Iráku taxíkem
Mladík nejprve odletěl do Kuvajtu a doufal, že se odtamtud dostane do Iráku taxíkem. Kvůli prosincovým iráckým parlamentním volbám však na hranicích vládla zesílená bezpečnostní opatření, a tak Hassanovi jeho plán nevyšel. Uchýlil se proto do Libanonu k rodinným známým a na Boží hod se mu podařilo odletět do Bagdádu.
Ubytoval se v hotelu a vyrazil „do terénu“. Brzy ale pochopil, že Američané nejsou v Iráku vítanými hosty. „Zastavil jsem se na trhu s potravinami a chtěl si koupit něco k snědku. Arabsky neumím ani slovo, a tak jsem vytáhl příručku americkoarabské konverzace, kterou jsem si přivezl z domova. V tu chvíli se na mě všichni začali dívat vysloveně divně, a tak jsem si řekl, že radši půjdu,“ líčí Hassan zřejmě nejnebezpečnější zážitek svého života.
Lehkovážného výletníka naštěstí napadlo zajít do bagdádské pobočky americké tiskové agentury AP. Tamní zaměstnanci informovali americké velvyslanectví, které pro Hassana poslalo několik vojáků. Ti mladého dobrodruha posadili do armádního letounu mířícího z Bagdádu do Kuvajtu. Odtamtud odletěl do Evropy, odkud startoval spoj na Floridu, a na Nový rok se konečně dostal domů.
Na letišti ho kromě rodinných příslušníků očekávala i skupina novinářů. Šestnáctiletého eléva jejich zájem očividně potěšil, a tak rozdával úsměvy na všechny strany. Interview ovšem neposkytl, protože ho rozrušení rodiče okamžitě hnali domů.
„Ode dneška ho budeme sledovat na každém kroku. Sebereme mu cestovní pas a omezíme mu přístup k penězům,“ důrazně prohlásila Hassanova matka, kterou teď čeká nepříjemná schůzka s ředitelem chlapcovy školy.
Hassan měl velké štěstí, že ho nepotkal osud jiných cizinců, které v Iráku zajaly gangy únosců nebo skupiny islamistických povstalců. Desítky unesených zaplatily svůj pobyt v Iráku životem: Například šestadvacetiletý americký civilista Nick Berg se stal loni v květnu prvním zahraničním rukojmím a jeho poprava byla natočena kamerou. Smrt čekala v Iráku i na Japonce Šošeje Kodu, o dva roky mladšího, který si do Bagdádu přijel prohlédnout pamětihodnosti irácké metropole.
