Čtenářský ohlas ve 20. letech minulého století, kdy se na stránkách Lidovek objevila první křížovka, byl mimořádný. Pro mnohé se vyplňování černobílých políček stalo životní vášní. V tehdejším Československu nastala opravdová křížovkářská horečka, které propadl i spisovatel Karel Čapek, vzpomínal před lety na stránkách serveru Lidovky.cz křížovkář Zdeněk Chromý, předseda Českého svazu hádankářů a křížovkářů.
V jednom z dopisů své tehdejší lásce Věře Hrůzové se více než milostnému vyznání spisovatel, který své jméno spojil s Lidovými novinami, věnoval právě křížovkám: „... a řekl jsem si: jakže, že bych já, slavný Karel Čapek, tohle nerozřešil ve dvou minutách? Nuže, po dvou hodinách divého zápasu jsem se právě nyní vzdal, zničen na duchu i na těle...“
Načež Čapek varoval paní Věru, aby nikdy nedovolila svému muži řešit criss-cross puzzles: „Následky jsou hrozné. Stalo by se Vám, že když byste usínala, zeptal by se Vás, která ryba se pozůstává ze tří písmen nebo která bohyně má zrovna uprostřed ‚o‘. Když byste ráno od něho čekala ‚dobré jitro‘, zeptal by se Vás najednou, které mužské jméno má druhé písmeno ‚a‘…“
Divadelní kritik a dramatik Edmond Konrád o křížovkáři Čapkovi napsal ve svých memoárech: „Bylo zázrak vidět Karla Čapka luštit křížovku. Vzal, koukl a s rychlostí účetního, který sčítá sloupce, psal kvapným písmem rozluštění jak na běžícím páse…“
Tradiční křížovky interaktivně
Od dob, kdy si spisovatel Čapek lámal hlavu s křížovkami na stránkách tištených Lidových novin, uběhlo už téměř století. S blížícím se výročím a s novou podobou serveru Lidovky.cz přinášíme tradiční, chytrou zábavu čtenářů Lidovek v interaktivní a uživatelsky jednoduché podobě do digitálního světa.
Ikonické americké křížovky s očíslovanámi poli si nyní může denně užívat každý premiový předplatitel. Od pondělí do soboty na luštitele čeká základní výzva, neděli si pak přijdou na své mírně zkušenější luštitelé. Každý se soutěží o hodnotnou hmotnou cenu. Stačí správně vyplnit tajenku a jedním klikem ji jednoduše odeslat do slosování.
Čím víc tajenek v průběhu týdne úspěšně vyřešíte, tím větší budete mít šanci na to ji získat. Pokud vyluštíte dvě, zdvojnásobí se vaše šance na výhru, sedm správně vyluštěných tajenek pravděpodobnost, že se stanete šťastným majitelem ceny, dokonce zesedminásobí.
Luštit můžete kdekoliv – na počítači i mobilním telefonu –, ať jste doma, trávíte obědovou pauzu v kanceláři, nebo si krátíte volnou chvíli na cestách.
Česko, kolébka křížovkářů?
Křižování slov znali lidé již v antice, ale úloha, která by se na způsob křížovky skutečně řešila, tehdy známa nebyla. V Guinnessově knize rekordů a dalších publikacích jsou uváděny informace, že vynálezcem křížovky jako řešitelské úlohy je Angloameričan Arthur Wynne. Jeho první křížovka byla uveřejněna 21. prosince 1913 v New York World. Velký ohlas čtenářů způsobil, že se křížovky začaly v uvedených novinách otiskovat pravidelně. Jenže to už se dávno otiskovaly u nás, v české kotlině!
První křížovka jako luštitelská úloha totiž pochází z Prahy. Měla formu miniatury a vymyslela ji učitelka Mlada Antošová z Modřan. Její křížovka byla otištěna ve Sborníku hádanek Zlaté Prahy v roce 1899. Autorka nazvala úlohu Čapka z písmen, neboť představovala konkrétní figuru – čepici. Pravda, tato první křížovka ještě neměla charakteristickou mřížku, jak ji známe dnes, ale o pravou křížovku se rozhodně jednalo, neboť se výrazy křižovaly ve dvou směrech a řešily se podle legendy. Ostatně do podoby s mřížkou ji lze snadno převést.
Nápad se zalíbil i dalším autorům a podobné křížovky se začaly pravidelně otiskovat (již v podobě s mřížkou, jak ji známe dnes) především v časopise Český hádankář. Hádance se na přelomu století již říkalo „hádanka křížová“ nebo také „hádanka křížovka“. Jisté tedy je, že první křížovka na světě jako luštitelská úloha nevznikla v USA, ale v Čechách. Ale nutno přiznat, že skutečné popularity a všeobecného rozšíření se opravdu dočkala až po roce 1913. Wynne jako první autor použil ve svých křížovkách rozdělovací značky.
Zábava i sport
Od doby svého vzniku a pravidelného uveřejňování v Lidovkách zaznamenala křížovka obrovský rozmach. Prakticky neexistují noviny či časopisy, kde by se křížovky nevyskytovaly. Milovníci křížovek a hádanek se již od počátku 20. století začali sdružovat do hádankářských a křížovkářských klubů, spolků a kroužků, z nichž řada existuje dodnes. Sdružují se pod hlavičkou Svazu českých hádankářů a křížovkářů, který byl založen v roce 1968. SČHAK pořádá řadu významných soutěží v luštění křížovek, jako např. mistrovství republiky, turnaje Grand Prix, Nolčovu křížovkářskou maturitu, Českou křížovkářskou ligu a další.
Čeští křížovkáři patří, bez přehánění, k nejlepším na světě, a to jak po stránce řešitelské, tak po stránce autorské. Vymysleli desítky křížovkářských odrůd, drží řadu primátů, udělali z křížovek nejen ušlechtilou zábavu, ale také sport a umění. Dočteme se o nich také v České knize rekordů III.
A nyní se mezi ně můžete zařadit i vy. Přejeme vám hodně trpělivosti... a hodně štěstí v soutěžích!