Tentokrát se vědecký tým z Technologického institutu v Massachusetts a Arizonské univerzity rozhodl zjistit, co je pravdy na jedné z nejznámějších legend o řeckém mysliteli Archimedovi. Podle historických pramenů tento starověký učenec při obléhání svého rodného města Syrakus Římany v roce 213 před Kristem použil důmyslnou zbraň. Římskou flotilu prý podpálil jen pomocí slunečních paprsků soustředěných soustavou bronzových či skleněných zrcadel.
O dva tisíce let později američtí vědci uskutečnili v zálivu u města San Francisco pokus, zda jsou Archimedovy bájné "smrtící paprsky" pouhou pověstí, nebo skutečně funkčním vynálezem. Celý pokus natáčela televize Discovery Channel pro svůj pořad "Myth Busters", jehož tvůrci se snaží "rozbíjet" báje a legendy.
Badatelé nejdříve na pobřeží postavili soustavu zrcadel o celkové ploše 300 čtverečních metrů a zaměřením slunečních paprsků na 80 let starou dřevěnou rybářskou bárku se ji pokusili ze vzdálenosti 150 metrů zapálit. Jediné, čeho dosáhli, však bylo jen slabé doutnání dřeva. Následoval druhý pokus - tentokrát jen z poloviční vzdálenosti - a paprsek opravdu zažehl malý plamen v boku lodi, který ale brzy vyhasl.
Názory na výsledek celého snažení se proto různí. Podle profesora Davida Walace experiment prokázal, že soustavou zrcadel opravdu lze dosáhnout zapálení lodi. "Kdo ale může říct, zda Archimedes skutečně takto zaháněl nepřítele? Patří mezi nejgeniálnější matematiky v historii, takže bych jej nerad podceňoval," řekl profesor britskému deníku The Guardian. Peter Rees, producent pořadu Myth Busters, prohlásil, že sice úplně nepopírá funkčnost Archimedova vynálezu, ale myslí si, že "jako zbraň je krajně nepraktický".
Mýty zbořeny, příběh zůstává
Tvůrci pořadu si vědce pozvali poté, co se doslechli, že profesor Walace se svými studenty bez problémů zapálil model lodě pomocí stovky zrcadel. Přestože v sobotu bylo v zálivu ideální počasí - jasno a bezvětří - vlhké dřevo staré lodě paprskům odolalo. I přes nevalný výsledek pokusu si Peter Rees nemyslí, že lidé přestanou starověké báji věřit. "Dobrý příběh zůstane dobrým příběhem, i když se ukáže, že možná není pravdivý," dodává.
Archimedovy dovednosti coby matematika, fyzika a mechanika vládci Syrakus notně využívali za druhé punské války, kdy sicilské město Syrakusy stálo na straně Kartága proti Římu. Poté co Římané Syrakusy oblehli, pomohly Archimedovy válečné stroje (obří praky, otočné jeřáby, katapulty, zrcadla) městu dva roky vzdorovat.
Teprve v roce 212 před Kristem se Římanům podařilo Syrakusy dobýt, při následném plenění byl pak římským vojákem zabit i Archimedes - traduje se, že zemřel zabrán do studia nějakého geometrického obrazce narýsovaného do písku. V okamžiku, kdy se před ním objevil římský voják, pak prý jen vykřikl: "Nedotýkej se mých kruhů!", načež byl vojákem probodnut mečem.
