První setkání „Hitlerových dětí“

Asi šedesátičlenná skupina se sešla v sobotu ve východoněmeckém městě Wernigerode - na místě někdejšího reprodukčního centra tajného nacistického programu Lebensborn (Pramen života).

„Vzali mě, když mi byly dva roky,“ líčil dnes šestašedesátiletý Folker Heinicker, kterého nacisté odebrali rodičům na Ukrajině v roce 1942 a převezli do Německa, kde byl předán do výchovy zámožnému německému páru. Na podmínky si prý nemohl stěžovat a o adoptivní dvojici mluví stále jako o svých rodičích. Biologické rodiče však už nikdy nenašel a jeho nevysvětlená minulost ho prý trápí jako noční můra.

Podle Mathiase Meissnera, ředitele organizace Lebensspuren (Stopy života), která zastupuje oběti programu Lebensborn, bylo toto setkání důležité pro demytizaci programu. „Cílem bylo dostat ty lidi na veřejnost a povzbudit je v hledání jejich kořenů, ale také ukázat vnějšímu světu, že ta klišé o reprodukčních centrech plných modrookých blond párů nejsou správná,“ řekl Meissner agentuře Reuters.

Lebensborn

Děti z programu Lebensborn byly součástí rasového experimentu šéfa jednotek SS Heinricha Himmlera podporovaného Adolfem Hitlerem. Tisíce dětí se světlými vlasy a s modrýma očima splňující nacistické představy o „nadřazené árijské rase“ byly určeny k výchově do rodin příslušníků jednotek SS. Některé děti odebrali nacisté i rodičům polského, českého či ukrajinského původu.

Mnoho dětí z Lebensbornu po válce čelilo vyloučení ze společnosti a i v samotném Německu se jejich osud stal ožehavým a zřídka diskutovaným tématem. „Na jedné straně tu bylo spojení s jednotkami SS,“ vysvětluje Meissner těžkou poválečnou pozici dětí z Lebensbornu. „V bývalém západním Německu byl nežádoucí jejich nemanželský původ. A na komunistickém Východě byla ,fašistická poskvrna‘ ještě větším problémem.“ Také v Norsku, kde byl v září 1941 otevřen první Lebensborn mimo Německo, čekalo drtivou většinu do programu vybraných žen či dětí po válce psychické i fyzické týrání. Podle tamních údajů se ze spojení Norek a německých vojáků narodilo 10 000 až 12 000 dětí, mezi nimi například i zpěvačka skupiny ABBA Anni-Frid Lyngstadová. Děti z Lebensbornu byly součástí rasového experimentu šéfa jednotek SS Heinricha Himmlera podporovaného Adolfem Hitlerem. Tisíce dětí se světlými vlasy a s modrýma očima splňující nacistické představy o „nadřazené árijské rase“ byly určeny k výchově do rodin příslušníků jednotek SS. Podle některých pramenů navíc program sloužil k tomu, aby „elitní muži v černých uniformách“ systematicky oplodňovali mladé blond ženy, a rozmnožovali tak „árijskou rasu“. Celkem přišlo v německých domovech Lebensbornu na svět asi 8000 dětí, z nichž případné postižené byly okamžitě usmrceny. Podle německého Muzea historie ale prý nebyly nalezeny žádné důkazy, že domovy fungovaly přímo jako „rozmnožovací farmy“. Údajně jen soustřeďovaly ženy, které otěhotněly s příslušníky jednotek SS.

Pro přijetí již narozených dětí do péče nebyl německý původ absolutní podmínkou: byly zde vychovávány i k „poněmčení“ určené děti polského, českého či ukrajinského původu odebrané rodičům. Řada z nich se ještě mnoho let po válce vyrovnávala s minulostí a hledala své kořeny.